Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Husákovská normalizace očima Helenky Součkové, žákyně 2. třídy ZŠ v Ničíně... Když v roce 1998 poprvé vyšla útlá knížka Ireny Douskové s poněkud tajuplným názvem "Hrdý Budžes", málokdo tušil, jak velké popularity dosáhne. Příběhy Helenky Součkové, žákyně 2. třídy základní školy, trpící hloubavostí a nadváhou a potažmo i nastupující husákovskou normalizací, se odehrávají v tehdejší stranické baště – uranové Příbrami. Bylo proto logické, že právě příbramské divadlo uvedlo Helenčiny příběhy na divadelní scénu. A našlo si, jak se ukázalo, i geniální představitelku hlavní hrdinky. Bára Hrzánová byla za tuto roli v roce 2003 odměněna Cenou Thálie. Česká televize představení zaznamenala ještě v tomto roce a od té doby je s velkým diváckým ohlasem reprízováno dodnes. Základem inscenace je knížka spisovatelky Ireny Douskové, která popisuje – do jisté míry autobiograficky – zážitky osmileté Helenky s husákovskou normalizací. Bára Hrzánová se podle svých slov s postavou Helenky z herecké rodiny snadno ztotožnila. Protože jestliže Irena Dousková vyrůstala v divadle ovládaném příbramskými komunisty, pak malá Bára Hrzánová učinila tutéž zkušenost, ovšem v divadle v Českých Budějovicích. Pokud si chcete s nadhledem a humorem (a možná i s trochou nostalgie) zavzpomínat na dobu před více než třiceti lety, jsou k tomu Helenčiny příhody z počínající normalizace na uranovém maloměstě jako stvořené. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (280)

plechulka 

všetky recenzie používateľa

...přesně si pamatuju, jak jsem v r. 1969 poprvé letěla letadlem (vyhlídkový let nad Prahou jsem dostala k 6. narozeninám) a místo užívání si jsem se celou dobu bála, že nás "sestřelej Rusáci" - protože doma dospělí pořád mluvili o přepadení a ruských tancích .... Nádherně vystižené dětství v socialismu, kdy jsme od rodiny pochytávali jen drobky informací, ale i ty musely být "tajem". A Bára Hrzánová je samozřejmě dokonalá ! ()

Pierre 

všetky recenzie používateľa

Je to taková nemilá věc. Tohle divadélko se mi ale zdá jako velmi milá věc! O  Barboře Hrzanové  bylo v tomto případě napsáno víc než dost..tak i já se neoriginálně přidám. No, je prostě úplně úžasná. Skvělý komediální výkon, vynikajcí intonace, perfektní převtělení  do dítěte (je opravdu věrohodná.) Taky se připojuji k těm, co by se ke konci určitě postavili. Ale ani ti  dva přičmrdávači nebyli vůbec špatní, hlavně jakási Jarmila Vlčková mi svou ztřestěností dost sedla. Ona je roztomilá a v tomto případě vhodná i ta komorní scéna. Je to prostě takové příjemné hezké malé velké představeníčko, které se už ale dle všeho stihlo stát legendou a to právem....To že při sledování na obrazovce občas člověk narazí na slabší místo je v pořádku. Je to tak ukecané a docela dlouhé, že se tomu možná ani nejde vyhnout a ve 2.polovině to příjde, ale na a živo bych si to nejspíš ani neuvědomil a  pozice naprosté geniality ve slovním humoru je už v rámci české kultury stejně obsazena Cimrmany a mými milovanými povídkami od Šimka a Grossmana. Na druhou stranu  takový  pocit, z ryzího národního českého ve humoru  ve skvělé formě, který jsem měl u objevování těchto povídek, na mě určitě zavál i  u Hrdého Budžese. Tohle je radost i balzam na duši. Hlavně pro mou komediálno-divadelní duši. Pro mě určitě i krásná vzpomínka na doby, kdy jsem se živil smíchem a taky chodil na dramatický kroužek. Vlastně jsem to měl vidět už dřív. V současné době ale  zase  nemám na podobné podněty takové štěstí a tohle mě dost potěšilo. Secký a Robert rulez! Jaký málem, Roberte? ()

Reklama

lukasd 

všetky recenzie používateľa

Výkon Báry Hrzánové je sice úctyhodný, ale jinak jsem se při sledování této inscenace opravdu příliš nebavil. Hrdý Budžes má sice nějaké světlé momenty, ale jsou často zabity prvoplánovým estrádním humorem (nejčastěji založeném na fyzické komice a otřepaných komunistických klišé, které už zparodoval kdekdo, takže už jejich parodování začíná být dost vyčpělé) ()

Šimpy 

všetky recenzie používateľa

Na střední škole jsem to moc nepobral, především mi neseděli představitelé rodičů...zdáli se mi příliš mladí a ne úplně dobře hrající. Pak se mi ale naskytla možnost seznámit se s Bárou Hrzánů a vidět toto představení naživo a to přímo z divadelní kabiny mistrů světla a hudby v jednom divadélku, kam Bára často jezdí a cítí se tu jako doma. A byla to prostě pecka. Rodiče konečně ve správném věku a Bára si tam přidávala vlastní vsuvky...např. když se její postava válí ve "sněhu", tak tam sebou práskla ještě navíc se slovy "já si to dám ještě jednou", aniž by to rušilo, prostě to sedlo do role. Posléze jsem viděl i pokračování tohoto kusu, kde už Helenka je starší paní a onemocní vážnou nemocí. To bylo drsný, vážný a tragikomický, ale neuplně špatný, jen ten proncipál Honza Hrušínksý nebyl slyšet ani do první řady, natož k nám do kabiny. ()

nevermore 

všetky recenzie používateľa

Že dávám jen 3 hvězdičky? Myšlenka celé hry i dvouhodinový herecký výkon Hrzánové jsou skvostné. Bára H. dokonce hraje tak přesvědčivě, že po pár minutách již zcela zapomu, že není malá holčička, ale stojí tam dospělá žena. Nicméně jsem asi ocejchován Járou Cimrmanem natolik, že mi většina fórků přišla pouze dobrých, leckdy průměrných, ale zase na druhou stranu musím říct, že nikdy vyloženě trapných. U mě je Hrdý Budžes normální dobrá divadelní hra, však žádný kult. 65% ()

Galéria (8)

Zaujímavosti (6)

  • Podivný název hry je (jak je ve hře konečně vysvětleno) zkomolenina prvních veršů básně A hrdý buď. Tuto báseň napsal jeden z nejklasičtějších komunistických veršotepců, Stanislav Kostka Neumann, a celá zní takhle: A hrdý buď, / žes vytrval, / žes neposkvrnil ústa ani hruď / falešnou řečí. // Takový byl můj lid / s kosou a kladivem. / Na jitřní čekal svit, / čekal a věřil. // Úrodu novou sklidí sám, / sám se svými. /Jděte mu z cest. Staví chrám / bratrské doby. (gjjm)
  • Bára Hrzánová (Helena Součková) najezdila na pionýrském kole během 500 repríz přes 10 km. (Keldak)
  • Zákopský dědeček František nemohl napsat dopis prezidentu Husákovi. Helenka se narodila 20. srpna 1964, byla ve třetí třídě, takže jí bylo maximálně 10 let. Musela se naučit básničku do ledna 1975 a křupal jí sníh pod nohama, když říká, že prezident Husák dědečkovi neodpověděl a už asi neodpoví. Husák byl prezidentem až od 29. května 1975. (Jabo)

Reklama

Reklama