Eolguleobtneun minyeo

První polovina filmu výborná, druhá už mě nějak nesedla a moc mě nezaujala, takže jsem měl co dělat, abych to nevypnul. Filmem nás ale provází nádherná kamera, kterou výborně doplňuje ponurý soundtrack, který filmu skvěle sedne. Je škoda, že film na mě udělal takový rozpolcený dojem, tak jako diagnóza některých pacientů ve filmu :D, ale na Koreu je to v celku povedené dílko. Takže za mě první polovina 80%, ale druhá 40%. Výsledek nebudu průměrovat, protože celkový pocit z filmu je průměrný čili doporučit mohu jen skalním fanouškům Asie nebo žánru. Finalních 50% (01.07.2010)

Sonda do najtemnejšich, skrytych stranok ľudskej duše, ktora je poznačena smutkom a sklamanim z nenaplnenej lasky. Odvratena strana lasky, ktora sa meni v posadnutosť, s tragickymi nasledkami na osud človeka. Vykupenim z tejto krutej reality je unik do sveta snov, predstav a fantazie. Neopakovateľna a ťaživa atmosfera, ktora sa da krajať, je zvyraznena rovnako ťaživym hudobnym motivom a dodava filmu zvlaštny nadych smutku, skľučenosti a frustracie. Skvela vizualna stranka, ktora je vyraznym kontrastom k temnej atmosfere, akoby vyvažovala všetky negativne emocie, ktore divaka po cely čas sprevadzaju. Veľmi zvlaštny, rozporuplny, no zaroveň veľmi (ne)prijemny filmovy zažitok. Mimochodom,... najužasnejšie schody ake som kedy videl. (12.02.2008)

Rozpoltenosťou medzi svetom reality a iracionálna sa film divákovi prihovára skrz neopakovateľnú atmosféru pomaly plynúceho hypnostického snového bdenia, stavu medzi vedomím a halucináciami, miestami pre niekoho možno evokujúcu neopakovateľný opar Lynchových filmov. Jeden z filmov, kde podvedomie hrá v percepcii diela primárnu úlohu a až po ňom nastupuje analytické myslenie (čo vyvoláva nutkanie vidieť film viackrát). Vizuálna stránka je popri hercoch ďalším dôležitým súkolesím priamo partipujúcim na divákových pocitoch a v každom zábere je dovedená do dokonalosti - nielen z hľadiska presnej geometrie vyobrazenia predmetov a ich usporiadania v priestore, ale i z omračujúcej farebnej štylizácie, ktorej jasne dominuje červená. Červená ako farba lásky, vášne, túžby a skrytých pudov, ktorých katalyzátorom môže byť osudové stretnutie - v prítomnosti, alebo minulosti. Červená farba ako prostriedok presne vystihujúci zámer filmu - sondu do ľudského podvedomia a jeho skrytých túžob, ničiacich hranice medzi čistotou lásky a chorobou posadnutosti, ktorej nekontrolovateľnosť môže mať fatálne následky.90% (17.09.2005)

Vkrádá se pocit jako po projekci Femme Fatale - člověk celou dobu netuší která bije (v mém případě absolutní zmatení), ale zároveň nemůžu snímek jednoduše odstřelit. Na první pohled se může Zhypnotizovaná jevit jako artová onanie, děj žádný, dialogy mimózní a postavy mnohoznačné, ale cítím že někde uvnitř ten vlastní život filmu probíhá. Alespoň se na tuto mezižánrovou "hmotu" krásně kouká a instrumentálka příjemně poslouchá. 55 % (24.08.2009)

Takový ten film, u kterého mnohdy nevíte, zda je sledovaná scéna realitou, snem, představou nebo lží. Příběhu to však nijak nevadí, jeho problém je v tom, že se odvíjí hrozně pomalu a unyle a spíše než aby diváka k něčemu přivedl, tak ho skoro uspí. Hlavní hrdinka (Hye-soo Kim) je fajn, mikropříběhy z blázince zajímavé, ale hlavní hrdina je takový nijaký a ne zrovna sympatický. 2.5* (28.01.2018)