Ostrov

[na konci malý SPOILER]Prvních pětačtyřicet minut zaujme především velmi zajímavě se rozvíjející atmosféra, postupně však začíná rozjetý potenciál filmu upadat a další děj už se více jak na slibný rozvoj zaměřuje na honění, akci, akci a honění, k tomu ještě předvádění toho, jak by mohla vypadat případná budoucnost lidstva, kterou už jsme však mohli vidět tolikrát, že ani kreativní mysl tvůrců, v oblasti "budoucí technologie" moc nezaujme. [S]Happy Endy mi sice nijak nevadí, ale tohle bylo sladké jak med s nuttelou[S]. Škoda, škoda, že to nepokračovalo v podobném duchu jako na začátku, ale dneska chtěj holt lidi akci, tak co...a v Bayově režiji bych snad ani nic jiného čekat nemohl. (13.11.2009)

Jistě to znáte, přijdete na návštěvu, postaví před vás misku chipsů s příchutí, která nijak neláká, ale i přesto je neuvědoměle jíte a jíte, až je všechny sníte. Kamarád pro to razí odborný termín "zobací reflex". I já jsem onehdá přišel na návštěvu, ale místo chipsů jsem byl konfrontován s Bayovým Ostrovem. Jedl jsem, jedl, až jsem ho snědl... A při onom krmení, dospěl jsem k zjištění, že Bay stvořil zřejmě své vrcholné dílo, které v sobě dokonce obsahuje nějaké morální poselství, nějaké sdělení. Bayština je však jazyk degenerovaný, nezná tázací způsob a s nesmírnými obtížemi v něm poskládáte nemotorné oznamovací věty. Ovšem věty zvolací se v něm píšou jedna nepříliš rozsáhlá, epická báseň. Napsat bayštinou esej nebo úvahu jeví se zhola nemožným, ovšem heslo, ba dokonce celou sadu hesel... k tomu je jak dělaná. Když se to v ní umí, může to i krásně znít, ba i vytisklé vypadat. Dobří, čistí kloni v bílých slušivých oblečcích, zlí, nečistí kápové v černých oblečcích, ústav jako ze (sterilní) škatulky. Pěkné, líbivé, což nemyslím vůbec zle. Jazyk bayský také obsahuje tisíce citoslovcí a mnohé onomatopoie. Na druhou stranu mu zase chybí výrazivo pro popis lidské osobnosti. Ale to nevadí, vždyť Bay nemá vize hrdinů zdrcených šokujícími zjištěními, kteří jsou neschopni jednat, neboť nebyli k jednání nikdy vedeni. Má vize obrovských, padajících ventilátorů, které vše drtí, vize vybuchujících dopravních prostředků a tříštícího se skla, vize ohýbání plechu a dopadu kovu na kov. Není to mistr akce, ale demolic. Není to vada, leč... Nestačí mi to. Torzo krásné ženy prostě není krásná žena. A já jsem to měl vědět předem. Já to věděl předem. Ale to víte, zobací reflex. Neměl by mě omlouvat. Přidám tedy hvězdu za hloupost. Za svojí hloupost. V bayštině se to zve: "Skorem fujky," já říkám slabé ***. (17.03.2009)

"Znáš ty situace, kdy opravdu něco hodně chceš... a zavřeš oči a moc si to přeješ? Tak Bůh je ten, co tě ignoruje." Já tedy s uvedeným tvrzením nesouhlasím, protože mě Bůh vždycky splnil všechna má přání, ale připadá mi vtipný, že u někoho to nefunguje. Tím někým je samozřejmě vtipálek McCord, kterej mě hodně bavil při seznamování klonů s pánskými časopisy, sexem a nevhodností svěřování kreditních karet do ženských rukou. Oba klony mě také bavily a jeden z nich se mi dokonce i líbil. Nechci nikoho napínat - byla to Jordan Two-Delta. Kdyby mě panictví zbavila zrovna ona, tak bych si to možná i pamatoval. No nic, mě prostě zápletka Ostrova zaujala, jistý napětí jsem pocítil, zasmál jsem se, zamiloval jsem se, přežil jsem pár výbuchů a dokonce jsem přitom nepoškodil žádnej svůj orgán. Teď si pro něj může budoucí majitel klidně přijít, ale bez boje mu kyčelní kloub, rohovku ani játro nedám. (13.02.2017)

Soundtrack Steve Jablonsky: 1. The Island Awaits You ,2. Where Do Those Tubes Go ,3. Sector 6 ,4. Starkweather ,5. Agnate Ukuleles ,6. You Have a Special Purpose In Life ,7. Mass Vehicular Carnage ,8. Renovation ,9. I'm Not Ready to Die ,10. This Tongue Thing's Amazing ,11. Mass Winnings ,12. The Craziest Mess I've Ever Seen ,13. Send in the Clones ,14. My Name is Lincoln ,15. Blow - The Prom Kings , (15.05.2011)

Vizuálně dokonalá akční jízda. První, co mě napadá jako výstižný komentář k novému filmu hollywoodského floutka Baye. Ten se pokoušel, dle vlastních slov, dát svým postavám, potažmo filmu, nový rozměr. Nejsem sice kompetentní k tomu posoudit, na kolik se mu to zdařilo, přesto pro mě osobně má tento film několik podstatných pozitiv a negativ. Takže... líbila se mi vizuální stránka věci, například celý komlex pro klony, moderní L.A. roku 2019, auta a vůbec všechny bayovské hračičky. Líbila se mi autohonička s dynamickou kamerou. Líbilo se mi herecké obsazení - ústřední trojice v podání Ewana McGregora, Scarlett Johansson a Seana Beana - je opravdu silná co do kvality hereckého výkonu. Líbil se mi technik Steva Buscemiho, který perlil po celou dobu, co byl na plátně. Líbila se mi i hudba. A teď k negativům : velká škoda je, že tak vynikající námět Bay nedokázal plně využít - dovedete si představit, co by s filmem provedl například Tim Burton (temná atmosféra), David Fincher (napětí) nebo legendární Stanley Kubrick ? Ostrov je nádherné pozlátko, uvnitř však prázdné. A rozčilovat se nad spoustou logických chyb by bylo nošením dříví do lesa. Nicméně, nemohu popřít, že se mi to pozlátko líbilo a že jsem z kina ani neodcházela zklamaná, vlastně spíš mile překvapená, protože podle historek kolujících v zákulisí, jsem čekala hrozný průšvih. A tím Ostrov rozhodně není, vlastně vůbec není lepší nebo horší než ostatní Bayovy filmy. (16.09.2005)