Biely oleander

Bílý oleandr je filmové drama prosluněné čtyřmi blondýnkami, které tomuhle filmu dávají to, co by z něj mohlo činit něco nadprůměrného. Příběh není nikterak objevný, jen je to párkrát omleté téma lehce zasazeno do prostředí malířů-umělců, není ani vyprávěn nějakým originálním způsobem, vše je drženo při zemi - žádná extravagance na povrch neprokoukne, ale snímek je výborně obsazen a skvěle zahrán. Rozervaná a milující Alison Lohman, rafinovaná i zdrcená Michelle Pfeiffer, upřímná a zoufalá Renée Zellweger a žárlivá i vášnivá Robin Wright Penn tlačí Bilý oleandr k výjimečnosti. Výsledek je sice povedený, ale ani hezký obal neukryje rozporuplný výsledek. Nejde o špatný film, naopak, jen mu režijně a scénaristicky chybí stejné kouzlo, jaké se do něj povedlo dát čtyřem výše zmíněným herečkám. Tři a půl. [září 2006] (04.09.2006)

Aj keď je film postavený na sérii ozajstných dejových zvratov, silných momentov a skvelých výkonov, aj to niekedy nestačí. Vyplnenie ostatného deja malo totiž veľa hluchých miest a monológy Astrid mohli byť tiež trošku živšie. Ale inak skvelý portrét a osudy dievčaťa odsúdeného do rúk štátnej starostlivosti. A to ešte s kvázi tým lepším záverom. 80%. (24.02.2007)

Uzasnej zazitek. To hlavni co bylo zamerem rezisera Kosminskeho, totiz aby se divak vzil do pocitu Astrid a prozival s ni cely ten pribeh, tak to se mu tedy povedlo. Hltal jsem kazdou nespravedlnost, ktera se ji v zivote prihodila a ze jich nebylo malo. Nakonec ten sam pribeh je ta stezen, ktera nese cely tento film. (15.03.2007)

Mrazivé drama o zlobě, manipulaci a děsivé síle s jakou dokáže matka svému dítěti ublížit a vnutit mu své pokřivené vidění světa, to vše podkresleno skvělou hudbou Thomase Newmana. Dokázalo mě donutit k zamyšlení a reflexi s některými vlastními zážitky, předat mnohé z pocitů osudem a matkou zmítané Astrid i tíživou atmosféru jejího života. Michelle Pfeifer je nejen stále neskutečně krásná, ale jako sobecká nelítostná manipulátorka také neskutečně děsivá. Právě její výkon pro mě zůstane nezapomenutelným zážitkem a to i navzdory výrazné Alison Lohman v hlavní roli Astrid. (11.10.2011)

Drž sa stranou od zlomených ľudí - asi jediná dobrá rada do života, ktorú Astrid dostala. Žiaľ ani túto jedinú dobrú radu nedostala od svojej matky, ale dostala ju od úplne cudzieho človeka. Nuž ale tak to dopadne, keď niekto prepadne absurdnému narcizmu. Astrid muselo stáť veľa síl postaviť sa matke a jej blábolom o výnimočnosti, ktoré ich koniec koncov obe uvrhli len do nešťastia. Filmu teda nemôžem uprieť zaujímavú tému a silný príbeh, avšak obsahová konštrukcia a koncepcia vyskladania celého príbehu spolu s občasnými zábleskami minulosti hlavnej hrdinky ma až tak neoslovili. Na môj vkus to bolo spolu nudne režijne pozliepané. Možno práve vďaka tomu som sa nedokázal úplne stotožniť s pocitmi Astrid a naladiť sa tak s ňou na rovnakú emotívnu vlnu. 60/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. (10.12.2015)