Sin City - mesto hriechu

První dojmy fanouška comicsové předlohy? Rozhodně zajímavé. Není to žádná bomba, která by vás uvedla do transu, ale vidět zfilmované políčko po políčku příběhy, které člověk miluje až za hrob, je zkrátka magické. Neumím si ale dost dobře představit, jak může snímek působit na někoho, kdo neměl s geniálním comicsem tu čest se setkat. U něj se dozajista vytrácí to kouzlo oživení oblíbených postav, jejich hlášek a mnohdy šílených činů, které kupodivu působí velmi sugestivně na papíře i na plátně. (11.06.2005)

U tohoto filmu je patrné, že tvůrci nepočítali s tím, že existují i diváci, kteří nevlastní žádný komiks ba ani nikdy žádný takový nečetli. On totiž film Sin City dává smysl a je takříkajíc koukatelný jedině s tímto předpokladem. Mě osobně nijak významně neoslovil. Vždycky jsem si při nějaké výtvarně zdařilé scéně říkal: "Tý jo, teď je to uřčitě úplně stejně zobrazený jako v tom komiksu." Naštěstí jsem si později vzdělání doplnil a film pro kontrolu zhlédl znovu. Pořád to sice není na pět hvězd, ale má to hodně co do sebe. Je to přesně ten typ filmů, který se vám bude buď moc líbit nebo vůbec. Nic mezí tím nebude. U mě to tedy bylo, ale to nic neznámená, já totiž dělám do včel. (26.08.2011)

Nemyslím si, že převést papír na celuloid je to nejlepší, co se může s komiksem stát. Po vizuální stránce nádhera, ale to se během deseti minut okouká a z filmu zbude nic. Ještě tak ta část s Willisem mě docela zaujala, ale jinak si už dneska (týden poté) nepamatuju skoro nic. Ani to, jak to vypadalo na pohled. Prostě se mi to nelíbilo, ale za ten první Bruceův příběh dávám ty tři hvězdy. Možná kdyby to provázali trochu víc, nebo kdyby v tomhle vršení několika příběhů byla nakonec i přiložena pointa, tak by se mi to líbilo mnohem víc, ale takhle ne. Jen si to spíš hraje na něco víc, ale kromě okecávání a žvástů tam není nic hlubšího. Příliš nudný, aby to bylo zábavný. Možná bych měl být nadšen, že jsem vlastně hlavním hrdinou celého filmu (monolog), jenže tomu tak není. Právě kvůli tomu je Sincity příliš o ničem. Místo abysme děj sledovali na obrazovce (plátně, hladině studánky), tak nám jej odvypráví obvykle naprosto nezajímaví lidé, kteří se pouze snaží být cool. Jediná vyjímka je Hartigan Bruce Willise a pak ještě možná Marv Mickey Rourkea, kterej ale na Hartigana moc nemá. Ti ostatní nestojí za nic. (08.12.2005)

Film bez „drajvu“, jakéhokoliv napětí, gradace či zpětné vazby na diváka. Tupě natočené obrázky, které by nemusely, s odebráním drtivé většiny monologů, být tak ubíjející a nudné. Dle některých zde přítomných názorů, by se dalo vydedukovat, že dobrá adaptace je vlastně otrockým přepsáním literárního díla a jeho doslovného převedení na rozpohybovanou fotografii. Co se týče jiných položek snímku, tak herecké výkony jsou nevyrovnané, hudba nijaká až mdlá a kamera prachsprostě obyčejná. Tak mě napadá, že jsem měl vždy zažitou představu, že pokud se režisér není schopný rozhodnout co nechat a čeho se zbavit, nastoupí na jeho místo nekompromisní střihač, který bez přehnané citové vazby vůči dílu dokáže zjednat pořádek. Z tohoto důvodu je mi zde krajně nesympatický trend všeumělství, které není zcela určitě podrobeno racionálním úsudkům. Nic jsem nečekal, nic jsem nedostal aneb obyčejný průměr, který se mi z hlavy vykouřil během několika hodin. Billy Wilder v jednom dokumentárním filmu řekl, že monolog patří na divadlo a pokud ve filmu splňuje funkce, které jdou vyjádřit i kinematografickou řečí, je něco špatně. Lze jen souhlasit.... (23.04.2005)

Rodriguez nikdy netočil hlubokomyslná sociální dramata a čím byly jeho filmy přímočařejší, tím byly lepší. Sin City je nejlepším filmem Roberta Rodrigueze. Ačkoliv svou povídkově–propletenou strukturou připomíná spíš Tarantinovku ošizenou o vypointované dialogy a hlubší propojení jednotlivých dílků. Podstatná je však vizuální stránka věci. Na rovinu, komiks jsem nikdy nečetl a myslím, že po uvidění filmu jej ani číst nebudu. A to berte jako velkou pochvalu. Tak věrná komiksová adaptace nejspíš doposud nevznikla. Přinejmenším celou první povídku + prolog si budete užívat černobílou hustě noirovou stylizaci, spoustu extrémního (ačkoliv komiksově nadsazeného) násilí a v neposlední řadě i nanejvýš drsného Mickeyho Rourkea coby Marva. Jenže s dalšími povídkami už vám revoluční způsob nasnímání až tak revoluční nepřijde a ve snaze proniknout k jádru příběhu objevíte asi černou díru, bezednou prázdnotu. Jednotlivé „obdélníčky“ jsou vizuálně podmanivé, ale zároveň děsně kýčovité a v konečném zúčtování celkem o ničem. Plno drsných týpků, plno sexy koček, plno jejich bolestivých konců. Nic víc, anebo mi to uniklo. Jako jistou satisfakcí můžeme brát, že mezi mučenými a umírajícími je celá plejáda víceméně slavných jmen. Benicio Del Toro s hlavní v hlavě je k popukání. I když pro někoho spíš k pozvracení – záleží na vaší hranici přijatelného. Někomu bude porcování gangsterů katanou za účelem jejich naskládání do kufru automobilu připadat vtipné, někomu ne. Takový už jsou holt lidi. Ale vraťme se zpět k jádru pudla. Sin City je dvouhodinovou jízdou, dvouhodinovým trailerem nových technologických možností. Nemůžu se však zbavit dojmu, že kdyby podobný styl použít Tarantino ke zpestření jednoho ze svých krváků třeba ve formě desetiminutové povídky, šlo by o efektivnější využití.. 80% Zajímavé komentáře: Adrian, Oskar, Visáč, mm, Jillen, Iroquaise, Bilky (16.02.2006)