Westworld

Áno, film je ľahké odsúdiť. Pretože je slabý a zaslúži si to. Po hodine nudy nasleduje naháňačka... Mám rád Brynnera, mám rád westerny, mám rád sci-fi, ale toto bolo fakt slabé. V podstate je to klasický Crichton - veľa jeho kníh má dobrý nápad a zlé prevedenie (napr. Jurský park je v knižnej podobe strašný). Doba vzniku ako poľahčujúca okolnosť pre Westworld tiež príliš neobstojí, pretože v tej dobe už existovali filmy ako Lucasov THX 1138 či Kubrickov MECHANICKÝ POMARANČ. O SOLARISE a VESMÍRNEJ ODYSEI ani netreba hovoriť... Zo slušnosti dve hviezdy (13.01.2017)

Viděno znovu po mnoha letech v souvislosti se startem nového HBO seriálu. Film hodně vychází z své doby. Osobně mne při opětovném zhlédnutí iritovalo, jak se v něm vlastně "nic" neděje víc než celou první polovinu, jak papundeklově to celé působí a jak zoufale to v závěru negraduje. Pokud ale Westworld beru jako další z řady sedmdesátkových "paranoidních" thrillerů a snahu nějak glosovat jednak skepsi vůči nekontrolovatelnému rozmachu moderních technologií a jednak dobový pocit, že tam "za oponou" někdo určitě nějak tahá za nitky, pak klobouk dolů. Film je vlastně skoro až cyberpunkově vizionářský a ve svých úvahách nad vynořující se inteligencí, neudržitelností kontroly nad složitými soustavami a vizí apokalypsy zrozené v původním nadšení z prorůstání lidstva a strojovosti neskutečně inspirativní věcí. Crichton tu navazuje na své tehdy již napsané knihy a předznamenává ty pozdější. Vlastně opravdu palec nahoru. A navíc mě moc baví ta ironická práce s kovbojským mýtem Yula Brynnera. (11.10.2016)

Westworld - svět ve kterém je dovoleno vše, za účelem odreagování se za nemalé peníze. Všichni, kteří tento svět obývají jsou roboti, jenž vypadají jako lidé a host si může vyzkoušet prakticky vše. Už ten nápad v sobě nese určité kouzlo a přitahuje diváky k tomuto světu (filmu). Vyrazte si s přáteli na dovolenou snů, do doby amerického Západu, kde si můžete postřílet pár kovbojů, popíjet whiskey na baru v salonu, porvat se se šerifem či sbalit lehkou holku. Dovolená snů v nejvychytanějším prostředí, kde se dbalo na každý detail. Na téměř každý detail. Jak už to tak bývá, někde se stane chyba a roboti přestanou poslouchat. Film je i přes své stáří kouzelný. Atmosféra, která vás pohltí od samého začátku, vás nepustí a donutí zírat na film a říkat si - jak tohle dopadne? James Brolin byl výborný a překvapilo mě, že se nedožil konce. Vsázel bych spíš na Richarda Benjamina. Ten se ale ve Westworldu rychle rozkoukal a choval se jako pravý kovboj. Hlavní hvězdou je ale pochopitelně Yul Brynner. I když nedostane tolik prostoru, tak vám utkví v paměti ze všech nejvíce. Jako robot je prostě dokonalý, nedovedu si zde představit kohokoliv jiného. V některých momentech mi dokonce připomínal Terminátora. Nevím, třeba se jím Robert Patrick nechal inspirovat. Závěrečná půlhodinka má opravdu grády a dojde i na pár lekaček. Takhle má vypadat sci-fi. (06.09.2010)

Je příliš snadné odsoudit Westworld kvůli zjevné režijní nezkušenosti Michaela Crichtona. Ano, mnohé scény jsou nesmyslně zdlouhavé, nedaří se mu efektivně provázat paralelní děje z westernového, renesančního a starořímského světa a iluze autenticity těchto umělých světů každou chvíli zakopne o nějaký formální nedostatek... Jsou to důvody, proč nejdu nad tři hvězdičky. Ale někde vespod té vnější neohrabanosti se možná skrývá cosi zajímavějšího, než jsou triky nebo přestřelky. Westworld se dá chápat i jako komentář k zániku žánrů Starého Hollywoodu a vyjádření stesku po jejich půvabné přímočarosti. Po tom, co představitelé Nového Hollywoodu odsoudili jako šablony a překonaná klišé, než se k nim o dekádu či dvě později všichni pokorně vrátili. Hrdinové filmu se jedou povyrazit právě tímto způsobem, protože paralelní realita filmových westernů, se všemi typizovanými budovami, krajinou a jasně definovanou hierarchií obyvatel, shodnou v každém filmu tohoto žánru, jim připadá důvěrně známá a bezpečná. Jako schéma, do něhož snadno zapadnou a budou se v něm cítit dobře, protože má svá pravidla, protože se jim zdá srozumitelnější a ovladatelnější, než je reálný svět a potažmo rozervaný Nový Hollywood. Takže tito živí lidé - návštěvníci - se paradoxně chovají jako roboti. Vyfasovaný klobouk s plíšky a pončo přimějí Jamese Brolina se sebevědomou samozřejmostí přijmout roli Clinta Eastwooda, obstarožní manželský pár oživuje svůj vyčerpaný vztah obřadně rytířskými námluvami, jaké zná z idealizovaných romanticko-historických filmů. Ale tak jako se vyčerpaly tradiční filmové žánry nebo jejich hvězdy, podléhají opotřebení i roboti a nastane zmatek. Kdo ví, možná to tak Michael Crichton nemyslel; ani nevím, zda svůj román nenapsal ještě v dobách, kdy filmům kralovali Cary Grant a spol. a jejich budoucí vrahové si teprve brousili nože. Ale je to přinejmenším jeden z možných výkladů. 60% (06.01.2011)

Určitě hodně netradičně pojaté sci-fi z prostředí divokého západu. Příběh sice zrovna dvakrát neoplývá akcí a napětím, ale při pohledu na staré dobré kovbojské souboje se divák cítí jako doma a zvláštní atmosféra dodává filmu pestrost. Nejlepší je ale Yul Brynner, který do děje se svým nekompromisním pohledem skvěle zapadne. Žádný nářez to tedy není, ale na to jedno zhlédnutí příjemná a originální podívaná. (11.03.2012)