Soumrak nad Jižní Afrikou

Další film o milostném trojúhelníku... nebo spíše mnohoúhelníku zasazený do Afriky. I když těchto příběhů je zfilmováno požehnaně, tak mi to vůbec nevadilo. Protože tento příběh je točen z jiného úhlu pohledu. Pohledu mladého chlapce, který stojí uprostřed a snaží se s tím vyrovnat po svém. Jenže Afrika nabízí málo způsobů, jak se tím vyrovnat. A o to je to "exotičtější". (03.01.2010)

Takové skoro sentimentálně laděné drama, na které se přes moje počáteční zdrženlivé dojmy dívalo nakonec moc hezky. Atmosféra Afriky 60 let byla dokonale vystižená a určitě k tomu velkým dílem přispěl i můj oblíbený, šaramantní Gabriel Byrne, který Ralphova otce, zmítaného nejen alkoholem zahrál skvěle. Takový opravdu milý filmek, ve kterém se mladý Ralph seznamuje se světem dospělých a snaží se svým způsobem orientovat v jejich tolik komplikovaném světě. A přidám se k těm, kterým se líbila hudba Patricka Doyla, která byla fakt krásná. 75% (01.06.2019)

Barevné retro o ang. komunitě v Africe, které není tak easy jak se může zdát. Rodinné nefunkčnosti, osamělost syna, otec řešící trable alkoholem, všichni něvěrní se všemi, upjatost a dekorum spol. řádu. Do toho odlehčenost, láska a sexualita, tiky manifestující uzamčená traumata. Docela moc toho režisér/autor scénáře nacpal do hodiny a půl. (16.03.2011)

Na filmy vyprávěné očima dítěte já si celkem potrpím. V tomhle případě se jedná (domýšlím se) o film vzniklý z hluboké potřeby autora zapamatovat si a zaznamenat vzpomínky na své dětství, respektive na svého otce. Autor je profesí herec a tento film je jeho jediný režisérský a zároveň scenáristický počin, což se na filmu hodně odráží. Ne že by byl špatný, ale je svou skladbou a vyprávěním velmi neosobitý, opatrný a něžný. Nedělá žádné formální úkroky směrem k osobnímu vyjádření nebo umělecké reflexi. Je to zamlžený, útržkovitý a zidealizovaný pohled na dobu, která už není. Nejcennější mi přijde v takových těch "školáckých" chybách, to znamená v chaotické změti živelných postav (se kterými si zejména herečky pěkně vyhrály), kdy autor nemá potřebu vysvětlit kdo a proč je pro hlavní postavu důležitý, ale prostě to tak je, a potom některé vypíchnuté detaily, které z filmu rázem dělají mnohem osobnější zážitek. Už jen úvodní sekvence je vlastně dost drsná a potom mám na mysli takové ty věci jako holení vlasů před operací, lpění na artefaktech (ať už jsou to tátovy hodinky nebo sklenička s otiskem matčiny poslední rtěnky) a přivonění ke svetrům, které už nikdo nosit nebude. Není to nijak objevný film, ale je odžitý a to je na něm myslím vidět. (02.08.2015)

Hmm, až po skončení filmu mi došlo, prečo film oplýval takou dôveryhodnou atmosférou a udalosťami. Rodinná dráma a osudy jej členov, ktoré film zobrazuje totiž nie sú len tak hocijaké. Sám režisér totiž natočil film o tom, čím musel ako chlapec prejsť. Ale aj napriek tomuto zisteniu (nechcem aby to ovplyvnilo môj pohľad na film) sa jedná o bravúrnu záležitosť, dramatické momenty nenechajú ani na chvíľku vydýchnuť, čo iba podtrhujú autobiografické črty. A myslím, že Richard E. Grant ani nemohol obsadiť lepších hercov. 85%. (12.02.2008)