Réžia:
Richard E. GrantKamera:
Pierre AïmHudba:
Patrick DoyleHrajú:
Gabriel Byrne, Miranda Richardson, Emily Watson, Julie Walters, Nicholas Hoult, Celia Imrie, Julian Wadham, Fenella Woolgar, John Carlisle, Zac Fox (viac)Obsahy(1)
Dramatický příběh odehrávající se na konci 60. let ve Svahilsku v jihovýchodní Africe, kde končí koloniální nadvláda britské říše, sledujeme očima dospívajícího Ralpha Comptona. Bylo mu jedenáct, když se jeho rodiče rozvedli kvůli matčině nevěře s otcovým nejlepším přítelem. Ralpha poté poslali do školy a jeho otec ztratil pozici ministra školství. Když se čtrnáctiletý mladík vrací domů, zjišťuje, že otec se oženil s bývalou americkou letuškou Ruby a že pije. A přestože s macechou zpočátku vede válku, musí se s ní spojit, když se otcův alkoholismus vymkne veškeré kontrole. Britská komunita horečně připravuje amatérské představení Camelot, aby udělala dojem na britskou princeznu Margaretu, která se sem chystá na návštěvu. Ralph v něm dostane roli, zamiluje se a nachází cestu, jak uniknout z rodinného pekla. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (23)
Další film o milostném trojúhelníku... nebo spíše mnohoúhelníku zasazený do Afriky. I když těchto příběhů je zfilmováno požehnaně, tak mi to vůbec nevadilo. Protože tento příběh je točen z jiného úhlu pohledu. Pohledu mladého chlapce, který stojí uprostřed a snaží se s tím vyrovnat po svém. Jenže Afrika nabízí málo způsobů, jak se tím vyrovnat. A o to je to "exotičtější". ()
Takové skoro sentimentálně laděné drama, na které se přes moje počáteční zdrženlivé dojmy dívalo nakonec moc hezky. Atmosféra Afriky 60 let byla dokonale vystižená a určitě k tomu velkým dílem přispěl i můj oblíbený, šaramantní Gabriel Byrne, který Ralphova otce, zmítaného nejen alkoholem zahrál skvěle. Takový opravdu milý filmek, ve kterém se mladý Ralph seznamuje se světem dospělých a snaží se svým způsobem orientovat v jejich tolik komplikovaném světě. A přidám se k těm, kterým se líbila hudba Patricka Doyla, která byla fakt krásná. 75% ()
Barevné retro o ang. komunitě v Africe, které není tak easy jak se může zdát. Rodinné nefunkčnosti, osamělost syna, otec řešící trable alkoholem, všichni něvěrní se všemi, upjatost a dekorum spol. řádu. Do toho odlehčenost, láska a sexualita, tiky manifestující uzamčená traumata. Docela moc toho režisér/autor scénáře nacpal do hodiny a půl. ()
Na filmy vyprávěné očima dítěte já si celkem potrpím. V tomhle případě se jedná (domýšlím se) o film vzniklý z hluboké potřeby autora zapamatovat si a zaznamenat vzpomínky na své dětství, respektive na svého otce. Autor je profesí herec a tento film je jeho jediný režisérský a zároveň scenáristický počin, což se na filmu hodně odráží. Ne že by byl špatný, ale je svou skladbou a vyprávěním velmi neosobitý, opatrný a něžný. Nedělá žádné formální úkroky směrem k osobnímu vyjádření nebo umělecké reflexi. Je to zamlžený, útržkovitý a zidealizovaný pohled na dobu, která už není. Nejcennější mi přijde v takových těch "školáckých" chybách, to znamená v chaotické změti živelných postav (se kterými si zejména herečky pěkně vyhrály), kdy autor nemá potřebu vysvětlit kdo a proč je pro hlavní postavu důležitý, ale prostě to tak je, a potom některé vypíchnuté detaily, které z filmu rázem dělají mnohem osobnější zážitek. Už jen úvodní sekvence je vlastně dost drsná a potom mám na mysli takové ty věci jako holení vlasů před operací, lpění na artefaktech (ať už jsou to tátovy hodinky nebo sklenička s otiskem matčiny poslední rtěnky) a přivonění ke svetrům, které už nikdo nosit nebude. Není to nijak objevný film, ale je odžitý a to je na něm myslím vidět. ()
Hmm, až po skončení filmu mi došlo, prečo film oplýval takou dôveryhodnou atmosférou a udalosťami. Rodinná dráma a osudy jej členov, ktoré film zobrazuje totiž nie sú len tak hocijaké. Sám režisér totiž natočil film o tom, čím musel ako chlapec prejsť. Ale aj napriek tomuto zisteniu (nechcem aby to ovplyvnilo môj pohľad na film) sa jedná o bravúrnu záležitosť, dramatické momenty nenechajú ani na chvíľku vydýchnuť, čo iba podtrhujú autobiografické črty. A myslím, že Richard E. Grant ani nemohol obsadiť lepších hercov. 85%. ()
Reklama