Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Do rodiny podnikatele přichází mladý a ctižádostivý inženýr Švajcar jako snoubenec továrníkovy dcery. Setkává se s bratrem tchána Cyrilem, který předstírá, že je neviditelný. Rodina s ním tuto hru hraje, aby ho nemusela dát do ústavu. Román Jaroslava Havlíčka z období mezi dvěma světovými válkami je sugestivním zobrazením rozpadu měšťácké rodiny.Inscenace z roku 1965 byla prvním zpracováním Havlíčkovy prózy. Jaroslav Havlíček (zemřel 1943) ve své tvorbě navazoval na tradici české realistické literatury a dík svému vynikajícímu talentu se zařadil mezi naše nejlepší moderní romanopisce. Povídky začal publikovat na přelomu dvacátých a třicátých let. Námětům ze života maloměstských rodin zatížených stavovskými šosáckými konvencemi , s ojedinělými, často tragickými vzpourami svých hrdinů zůstal Havlíček věren i v románech "Neviditelný" (1937) a "Ta třetí (1937). V poslední době se jeho romány staly vděčnými předlohami pro filmové a televizní adaptace např. "Helimadoe" a "Ta třetí". (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (58)

rt12 

všetky recenzie používateľa

TV film udělaný takřka na pětníku a za pětník , přesto má vysokou uměleckou hodnotu o kterou se zasloužil pan Bělka zpracováním a skvělým hereckým obsazením Cyril, který nepromluví ani slovo je monstrum, ze kterého mrazí. Chladní manipulátoři Hajnovi a prospěchářský Švajcar, chce předvádět hru na pravdu, je lhář a lže asi nejvíc sám sobě. Ke všemu zhoubnému se ještě přidávají patolízalské figurky v podobě doktora či měšťáků z provinčního městečka. V tomto nepřirozeném prostředí nelze se nezbláznit. Neviditelný se mi dostal pod kůži daleko víc než Prokletí domu Hajnů. ()

Estrellita 

všetky recenzie používateľa

Tato verze byla v něčem lepší než "Prokletí domu Hajnů" z roku 1988, v něčem ale za touto novou adaptací slavného románu zaostávala. Atmosféra byla slabší i přes snahu hudebníků, která přece jenom nějaké ovoce přinesla, herecký výkon představitelky Soni byl taky slabší... Naopak Munzarovi ta role sedla výborně a Janžurová alias Katy byla o 100% lepší než ta ženská z "Prokletí". 60% ()

Reklama

tahit 

všetky recenzie používateľa

Vlastně je zajímavé, že tehdy uměli natočit v televizi tak neobyčejně dojímající a strhující dílo od začátku až dokonce a tyto vlastnosti neztratil tento film ani dnes. Už od prvního okamžiku dokáže bezvýhradně zaujmout a podmanit si vnímavého diváka. Myslím, že psychologie jednotlivých postav je zde naprosto perfektní, jde vlastně o herce, kteří svými schopnostmi dokázali, že už tehdy patřili k elitě českých filmových představitelů. Jenom je škoda, že takové filmové skvosty se válejí v plechových krabicích po štosech v archívu české televize. Byl jsem nadšen, že tento film znovu uvedla Česká televize, protože kopie s videa VHS, kterou jsem měl možnost vidět, byla takřka nečitelná. Je jasné, že tento film potvrzuje, že lze natočit opravdové drama i bez přehnaných násilných konstrukcí filmových obrazů mnohokrát dnes natáčených. ()

Erinye 

všetky recenzie používateľa

Bohužel tady jsem byla trochu zklamaná. Většinou nejdřív vidím film a pak si přečtu knižní předlohu. Tentokrát to bylo naopak, Jaroslav Havlíček byl mistrem ve svém oboru. Co se psychiky postav týče, a jejich psychologických portrétů, přirovnala bych ho k ruským spisovatelům. Bohužel ve filmu se nepodařilo zachytit hlavní postavu tak, jak vystupuje v románu. Luděk Munzar nedokázal zahrát člověka natolik zkaženého, člověka bez citu, jakým Švajcar byl. Ústřední postavou je Neviditelný v podání R. Hrušinského, který zde bohužel nemá mít jen roli duševně narušeného člověka, ale je to určitá symbolika prokletí rodiny. J. Havlíček ve svém díle mistrně popsal strach hlavní hrdinky z generace na generaci předávaného šílenství, zde to byl jen slabý odvar. A Luděk Munzar se mi na Švajcara prostě nehodil. Na to má moc milý obličej a příjemné vystupování. Škoda, mohl z toho být moc dobrý film. ()

PollyJean 

všetky recenzie používateľa

(pozor plné spoilerů) Jelikož Neviditelný patří k mým oblíbeným knihám, nemohu se nepozastavit podrobněji a nesrovnat. Co do obsazení, skvěle tu sedí Záhorský v roli slabošského Hajna, ostatní jakžtakž padnou, jen ten Munzar tentokráte hraje tak na půl plynu a mnohotvárnosti hlavní postavy v předloze zůstává mnoho dlužen, což je možná také vina scénáristy - adaptéra. Štěpánek povyšuje jinak spíš okrajovou postavu lékaře svým chápavým humanismem. Šílenství je podáno velmi decentně, režisér se pečlivě vyhýbá všem exponovaným scénám (Cyrilův násilný pokus, Sonina sebevražda či razantnější projevy nemoci), tíživou atmosféru se snaží navozovat zejména disonantní hudba. Slušnou dávku šílenství zato projevil architekt dekorací - nejen že do interiéru vily na mnoha místech napral reklamní plakáty z továrny, ale u těch jeho všudypřítomných divoce vzorkovaných tapet (které jsou dokonce i v továrně v kanceláři) člověk jen lituje, že je film černobílý. V barvě by to byla asi dost síla. Zajímavé je, že tato i pozdější adaptace se zbavují role osudu či Boha, jak ho vidí sám autor ústy hlavního hrdiny. V obou tuto roli přebírá ženský element. V Bělkově inscenaci je to v závěru triumfující tetička, zastánce starých pořádků, ve Svobodově filmu je to zcela jinak uchopená Katy, nakonec ctižádostivější než sám inženýr Švajcar. ()

Galéria (5)

Reklama

Reklama