Popelka

Slušivé televizní zpracování Popelky. Ve srovnání s filmem „Tři oříšky pro Popelku“ mi vadili pouze dva aktéři: princ a nevlastní sestra. Štědroň sice dobře zpívá, ale působí unyle a podobně jako u Růženy Merunkové se nepodařilo „zamaskovat“ věkový rozdíl – jsou o 10, respektive 12 let starší než popelkovsky pohádková Eva Hrušková. Ovšem další herecké výkony jsou par excellence: Dana Hlaváčová si řekla o roli ve „Třech oříškách“, skvělý průvodce Jan Tříska, výborná macecha Dana Medřická a povedená dvojice krále (Ladislav Pešek) a jeho rádce (Svatopluk Beneš). Nádherné písničky: hudba Angelo Michajlov, texty Ivo Fischer. Výborné detailní záběry, které dokáží zamaskovat omezení dané televizním studiem. Prostě další český pohádkový skvost. Mlha přede mnou, mlha za mnou. (02.11.2009)

Nejkrásnější zfilmování Popelky, jaké jsem kdy viděla. Krásné písničky, které si člověk musí donekonečna prozpěvovat, černobílé kouzlo, komediální herecké výkony, nádherný pár prince Mojmíra a roztomilé mladičké Popelky Evy Hruškové a český humor, jež se objevuje pouze a jen v našich pohádkách. Není nic úžasnějšího než: "Poslušně hlásíme, neznámá cizinka dosud nepřišla!" a následné: "Už je v sále hlupáci!" Pohádka, která mě provázela v dětství a dnes mě neuvěřitelně pobaví, rozesměje a při všech těch vzpomínkách i rozpláče. Nutno podotknout, že na konci, kdy sestry prohlásí: "No matko, co křičíte?", exceluje Medřická: "VY HUSY!!!" (23.03.2012)

Černobílá verze této klasické pohádky naštěstí nepříliš často se vracející na naše televizní (vánoční) obrazovky. Konkrétně mám problém především s hlavní postavou, která před přeměnou i po přeměně v krásku vypadá stále stejně šedě a navíc skutečně strašně (rozuměj infantilně) zpívá, stejně jako se zoufale zamilovaným princem, jehož hraje zoufale necharismatický Jiří Štědroň. Všechno ostatní už by vlastně bylo docela v pořádku... (28.10.2009)

Moje sentimentální záležitost, kterou jsem jako dítě milovala a kouknu se na ni kdykoliv znovu. Třískovo "jen kolovrátku zpívej" se mi v hlavě rozezní vždycky, když někdo něco opakuje pořád dokola ve snaze mě přesvědčit o té své jediné pravdě pravdoucí. Štědroň byl krásný princ a Popelka byla prostě tak maličká, že její střevíček nikdo jiný nemohl obout ani omylem. Paní Medřická a pan Pešek byli ve svých rolích báječní. Nic proti Třem oříškům, ale tahle Popelka je můj šálek ranního čaje a vždycky už ji uvidím svýma dětskýma očima. (22.03.2012)

Nu... Považuji se za celkem velkého milovníka pohádek, ale od tohohle jsem asi čekala víc. Možná, kdybych neslýchala, jak dokonalý poklad to je, dala bych i za čtyři. Vlastně nepatřím ani k jedné generaci, která se může chlubit tím, že "vyrůstala" na Popelce nebo Třech oříškách pro Popelku od Vorlíčka, ale jednoznačně dávám přednost druhé možnosti. Ve své době tato verze mohla být velký hit, ale dnes se na to dá podívat s odstupem a myslím si, že totálně nakopnutíhodný výraz prince Jiřího Štědroně, který navíc trvá celý film, nemůže přehlédnout nikdo. Stejně tak mě celou dobu iritoval vypravěč Tříska, který je to samé v bleděmodrém a navíc ta jeho předstíraná hra na loutnu - co to mělo být? Dlouho jsem přemýšlela, proč tak moc upřednostňuji Vorlíčkovu verzi, a asi jsem na to přišla. Je pravda, že pokud chcete klasickou Popelku, sáhnete po téhle. Ale já už od malička nemohla pochopit, proč byla Popelka tak hloupá, a ustrkovaná budižkničemu a nechala se sebou takhle jednat. Popelka Libuše Šafránková naproti tomu má něco do sebe, je svá a i když je pořád "ta od kamen a odstrkovaná", už si nenechá líbit všechno a občas taky aspoň odsekne :) (10.03.2013)