Truth According to Satan, The
Recenzie (2)
Typický Polselli, zvrácený, bizarní, špinavý, halucinogenní, psychedelický, nesmyslný, zmatený, nudný, ale i s trochou filozofie nebo dokonce frašky (dialogy a charaktery byly vážně parádně ujeté, zvláště ten šášula-blázen-šílenec jak z nějaké béčkové taliánské komedie), následující čtyři filmy vám to jen potvrdí, tohle byl začátek jeho eurosleazy a eurotrash kariéry. Velké nude scény, kdy zvláště ta s nožem (kdy nevíte co bude následovat) stojí za to ale strachy jsem se mohl podělat i při ruské ruletě, zoufalého muže, který chtěl spáchat sebevraždu. Ale jinak jako celek, vážně nic moc (na Polselliho musíte mít žaludek, člověk je z jeho filmů už zvyklej na ledacos, ale tento kousek považuji zatím za jeho nejslabší vůbec), film byl pro mě především jedním velkým utrpením a běžnému divákovi ho snad radši ani nedoporučit. Calderoni ale jako vždy ušla. 1,5/5*. ()
Příběh je variace na dobře známý hororový námět pomsty ze záhrobí, Polselli to ale pojal především jako komedii. Samozřejmě se dočkáme nahoty, několika nechutností a překvapivě i kritiky kapitalismu. Tím, že je film komedií, tak to nemá až takový ujetý šmrnc, jako měla třeba Mania. ()