Réžia:
Francis Ford CoppolaScenár:
William KennedyKamera:
Stephen GoldblattHudba:
John BarryHrajú:
Richard Gere, Diane Lane, Mario Van Peebles, Gregory Hines, Lonette McKee, Bob Hoskins, James Remar, Nicolas Cage, Allen Garfield, Gwen Verdon, Maurice Hines (viac)Obsahy(2)
New York v dobách, kdy mu vládla prohibice. Cotton Club není jen známý jazzový bar v Harlemu, ale také místo, kde se setkávají vlivní šéfové podsvětí. Mladý hudebník Dixie Dwyer (Richard Gere) zachrání život jednomu z mafiánů, ale brzy se zaplete do problémů, když se zamiluje do jeho milenky. (oficiálny text distribútora)
Videá (3)
Recenzie (158)
Tradičně Coppolovská mafiánka s vykreslením všech detailů krutosti, lidskosti a hlavně lásky v hudebním a filmovém světě umění. Vycházející hvězdy Gere, Lane, Fishburne i skoro pulec Cage rozhodně zaujaly. Už asi vím, kde začala pověstná Nicova smůla - v telefonní budce. :-) Nejpikantnější scéna - stepující Hines a zátah na Dutche. Nejdojemnější - srdečné vítání Hoskinse s Francouzem po nečekaném loučení. (platinové hodinky) Nejlepší hláška - opět Francouzova: "Jasný je jen to, na co si člověk posvítí." Hezké. ()
Dobová atmosféra dobrá, ale od Coppoly člověk vlastně ani nic jiného nečeká. Sedí i obsazení s krásnou Diane Lane, Hoskinsem a dalšími a jedná se snad o první film, kde Gere jako herec bavil. Nevadila by mi ani zápletka, ale to by musela být zpracovaná nějakým záživnějším způsobem. Všechno tady trvalo moc dlouho a na mě tu bylo až příliš muziky, kterou vůbec nemusím. Navíc mi připadalo, že hlavní roli hraje romatnika, která tu má vlastně hned dvě linky, v těsném závěsu je hudba a až někde vzadu se krčí gangsterka. A to je pro mě zklamání. 40% ()
Čtyři, za charleston, jazz, a dabing. Vašut na Gera je trefa, i když filmu dominuje chraplák Pava Pípala (nejlepší obsazení!) v postavě Francouze. Je to hodně výpravné a asi to tak FFC (v titulcích jen jako FC) také zamýšlel, jako pomník době, hudbě a životní etapě východní Ameriky. Překážely mi tam některé postavy a s nimi spojené lajtmotivy, například za všechny stepař Hines (Kaiser na něj další trefou). Atmosféru rozbíjela hudební čísla, pokud se chtěl FFC tímto filmem přiblížit žánru noire, pak se nepovedlo. Závěru chybí gradace, nejasná je hlavní postava, divák nemá komu fandit (milostné lince? Vždyť se objevuje a na dlouho mizí). Chybí tomu dost, ale pozitiva jsou vypsána v první větě. ()
Typický Coppolov rukopis, gangsterka s mladým R.Gerem, okorenená kabaretnými vstupmi, niektoré vsutku zaujímavé, iné mohli skončiť o čosi skôr. Na prvý pohľad možno zvláštna kombinácia, no vďaka réžijnému citu to dávalo do kopy vyvážený celok. Hlavný záporák ma chvíľkami dostával do úvah, či jeho herectvo brať s nadsázkou, ale ku koncu ma presvedčil, že to naozaj celú dobu hral dosť mimo. Postava mladého hudobníka, ktorú stvárnil R. Gere bola slabšie vykreslená a nevýrazne rozpracovaná, trochu na škodu, ale v podstate celý film fungoval a mne sa páčil. Príjemné retro. ()
Netradiční mafiánský film oživený o četná jazzová hudební vystoupení. Ústřední hrdina v podání Richarda Gerea je poměrně nevýrazný a daleko větší pozornost na sebe strhává postava Gregory Hinese, především svými tanečními a stepařskými kreacemi. Líbil se mi i drsný gangster "Dutchman" Jamese Remara (nepochybně jedna z nejlepších rolí v jeho kariéře). Celkově se Cotton Club odehrává v typicky pomalém "Coppolovském" tempu a milovníci Kmotra si zde přijdou na své. Příběh možná není tolik propracovaný jako u největších klasik tvůrce, ale muzikálové prvky v kombinaci s tradičními atributy žánru z něj dělají velice kvalitní podívanou. ()
Reklama