Krevní pouto

"Dům je plný šepotu." Rok po druhém Šíleném Maxovi natočili Australani gotický horor a hned jeho první záběr je pro celý film dost typický - lahodně atmosférická zpomalovačka. Atmosféru to díky době vzniku a snaživému kameramanovi, osvětlovači a hudebníkovi rozhodně má, děj standartní a poměrně řídký (s oblíbenými motivy jako pročítání morbidního deníku), ale velkým plusem je ale divně krásná/krásně divná představitelka hlavní role a silné finále s pár luxusními zpomalovačkami běžící vyděšené hrdinky a očekávatelným masakrem i požárem - akorát neshoří ústřední dům, ale benzínová pumpa, což nepochybně vyšlo levněji. (04.12.2018)

Tak tohle je skutečně pecka! Next of Kin je skvěle vystavěný horor, který si svou atmosféru buduje hezky zvolna a přes náznaky tušené hrozby. Začátek se sice trochu táhne, postupně ale diváka vtahuje do svého přímočarého příběhu (řádný příklad toho, že v jednoduchosti je síla), který v posledních dvaceti minutách nemilosrdně nabere na otáčkách, až se nestačíte divit. Zařezaný do sedačky jsem se nedovolil pohnout a vlastně ani nadechnout. Rozlehlý dům, nález několika mrtvol, všude samá tma a tajemný vrah, co se v ní ukrývá: takhle nějak má fungovat poctivý horor. Do karet nahrává filmu zvláštní hudba a hlavně kamera, která často kouzlí a vytřískala z napětí maximum. Trochu se tu nabízí porovnání s nedávným The House of the Devil, který ale zase nesedl každému, takže tím vás nechci odradit. Next of Kin je totiž trochu ztraceným klenotem, jenž dokáže diváka odměnit intenzivním prožitkem děsu. (20.06.2011)

Kvalitní atmosférický horor, který i přes závěrečné "racionální" vysvětlení předchozích událostí spadá do oblasti filmů s tématikou strašidelných domů ala The Amityville Horror. Potěšily nápaditě ztvárněné lekačky, jako většinu ostatních i mě nadchla hudba od Klause Schulze a vychutnal jsem si i solidní využití obvyklých žánrových atributů jako jsou zničehonic se zavírající či otvírající se dveře, nenadále se z temnoty vynořující postavy a obligátní kočka. A nemohl jsem si pomoct, ale snové sekvence mi strašně připomínali Kubrickovo Osvícení... (06.02.2011)

No tak já jdu proti vlně, protože tohle mě neuvěřitelně nudilo. Má to sice parádní atmosféru ale to je všechno co mi tohle nabídlo, fakt nechápu to okolní nadšení. Film je zbytečně roztahaný, nudný a děsně divně natočený. Celkově si z filmu moc nepamatuju a viděl jsem ho asi na po třetí, protože jsem u něj usínal. Jediné hvězdy dávám za povedený herce, za sem tam roztomilou podivnost a atmosféru. Ale jinak zklamání. (28.12.2013)

Nezaspouženě zapadlý snímek, který jsem objevil díky dramaturgii letošního festivalu Otrlého Diváka. Z formálního hlediska geniální, vynalézavé a obsahující místy docela vtipné momenty v jinak dost přímočaré dějové lince. Skutečně jsem si to užíval. O Otrlém divákovi jsem se více rozepsal zde: http://www.indiefilm.cz/2011/02/12/strashne-filmy-ohlednuti-za-festivalem-otrleho-divaka/ (14.02.2011)