Jako kníže Rohan

Ó ano po nečekaném vzestupu, pýše, povýšenosti a já nevím čeho všeho, následuje většinou neodvratný a tvrdý pád na samé dno, tedy alespoň pokud člověk nemyslí na zadní kolečka a na nějakou tu životní investici. Takže ono má všecko své mouchy. Když se stane s chuďase náhle boháč tak je to vždycky o něčem jiném, než když se stane ještě s bohatšího bohatší. Tomu pád až zas tolik nevadí, ale ten chudý si přeci jenom nemůže zvyknout, na náhlou životní proměnu a je to přeci jenom trochu o něčem jiném. Krásná televizní inscenace, řekl bych že téměř nadčasově natočená, která má co říct i dnes. Inu stále platí rčení: postavení a úspěšnost se leckdy měřily - a vlastně i dodnes stále měří - jen podle hmotných ukazatelů. Ale čím více se takový zbohatlík chce připodobnit těm, kterým dosud mohl jen závidět, tím je trapnější. Vladimír Menšík jako zbohatlý Špáta podal skutečně velice hodnověrný výkon, a doopravdy jsem mu ho věřil. Závěrečný pravdivý rozhovor o skutečné Špátově situaci, společně s Josefem Bláhou, nebo poté doma s jeho matkou byl nádherný, ale také neuvěřitelně deprimující. Krásná prozaická hříčka o náhlém zbohatnutí a posléze o velice rychlém procitnutí a tvrdé realitě viz. závěrečný posměch dětí, se všemi velice dobře zahranými rolemi. (04.02.2007)

Melodramatický barvotisk. 1) ...nadčasově natočená inscenace (Karlos80), nehorázně černobílé (D.Moore), herecké výkony, nad kterými se tají dech (Argenson), fenomenální zpracování (taky Argenson) - to jsem snad spadl z višně? 2) Polopatickému zpracování klasického až archetypálního (chtělo by se poznamenat) tématu zcela chybí nadhled. Jediný pozoruhodný (protože jediný nešablonovitý) herecký výkon odvedl 54letý Vladimír Menšík (podruh Špáta). Ostatní herci přehrávají buď, pravda, docela mile (64letá Ludmila Roubíková - matka) anebo směšně tragicky (většina ostatních). I hudba se úspěšně zapojila do snahy zprostředkovat umělecký dojem i poslednímu chovanci Jedličkova ústavu. (12.02.2014)

Dokonalý obraz absolutního úpadku člověka. Změna charakteru hlavní postavy(ten obrovský rozdíl je od první do poslední scény vidět měrou vrchovatou, a to je ten úpadek postupný), a hlavně její ztvárnění Menšíkem, to už patří ke klenotům. Jako vesnický buran Špáta mě opravdu přesvědčil, že dokáže být i charakterním hercem, který zvládá i tragické role. Výborný je i Pešek jako jeho hospodář a Ludmila Roubíková, která ztvárnila perfektně Špátovu matku(je zároveň i nejzápornější postavou díky svým intrikům). Špáta za svůj celkový úpadek vlastně ani nemůže. Zkazí ho především peníze, které mu přinesly i určitou moc(kterou však cití jen sám, ostaním je jen pro smích) a právě intriky jeho matky. Příběhem je to téměř podobné dědictví..., avšak tento příběh je vyloženě dramatický. Typická pro Špátu je věta co bych koupil jeden dům, koupím rovnou dva domy! Tato věta celý jeho charakter vystihuje. Závěrečná scéna vlastně jen dovršuje jeho úpadek. I když místy je to možná dnes už trochu naivní, je to film k zamyšlení se nad lidským chováním a nad vnímáním materiálních věcí(a jejich vliv na chování člověka) (05.02.2007)

Jméno Rohan určitě nebylo vybráno náhodně. Rohan rovná se rohatý. A kníže Rohan je přímo kníže pekelný. Přesně tak se chová Špáta a jeho povedená matka je ještě horší. Již od samého začátku vládne filmu vyloženě nepříjemná atmosféra. Jako kdyby celý štáb: herci, režisér, produkční i osvětlovači věděli jak to dopadne. Tam není vteřinu uvolněná atmosféra. Svou vinu na tom má také obsazení Menšíka. Už značně pokročilého věku a sešlý zde hraje otce dvou malých dětí a další děcko je na cestě. Posedlost Menšíkem za každou cenu se nevyplatila. Natáčení ho evidentně nepotkalo v dobré formě. Splín nemocného, starého a unaveného člověka se pak přenesl na celý tvůrčí tým. Nejlépe vypadá na konci, když je zarostlý a ošuntělý a nemusí již křečovitě hrát boháče. Rais to ve své předloze taky pěkně přehnal. Neexistuje v českých zemích takhle tupý člověk, který by utrácel jak šílenej a furt žil v iluzi, že má stále patnáct tisíc, které zdědil někdy před rokem. Film vůbec není o karbanu, jak se nám snaží podsouvat Horáček s Müllerem ve své odrhovačce Srdce jako kníže Rohan. Špáta své peníze utratí po hospodách a částečně upíše lichváři jednoho nejmenovaného vyznání. Ani grejcar neprohraje ve hře Moje teta tvoje teta. Hodnocení 40 % max. (22.02.2020)

Inscenace, které díky skvělému scénáři a fascinujícímu Vladimírovi Menšíkovi odpustíte i to do očí bijící televizní zpracování. Chytré, skvěle obsazené a až mrazivě pravdivé. Každopádně nechci shazovat výkony dalších představitelů, ale to, jak tuto dramatickou roli zahrál pan Menšík, zaslouží poklonu. Moje hodnocení 75%. (11.05.2016)