Periféria

o partě lidí, vesměs outsiderech, kteří mají spoustu pochybností, frustrací, kteří si moc neví rady se svým životem a cítí se trochu ztraceni. Prakticky celé se to odehrává na jednom plácku před restaurací. Jednotlivé situace a dialogy mi přijdou velmi poctivé a opravdové, jak asi opravdu mohou probíhat. Člověk se občas docela zasměje, ale i ve vážnějších momentech je film zajímavý. Mám pro podobné snímky slabost, hodně se mi to tedy líbilo. Hvězda navíc by byla, pokud by příběh měl nějakou gradaci a neskončil v podstatě nijak (23.07.2013)

Tohle mi asi tenkrát v nočním filmovém klubu na dvojce uniklo (lahůdky z cyklu "americké nezávislé léto" jsou to nejlepší, co mi televize v pubertě dala), bo jinak si neznalost téhle nenápadné pecky nedovedu vysvětlit. Divadelní inscenace odehraná během jedné noci na růžku u večerky, obsazená živelnými mladými postavami (rozpustilý buran Steve Zahn vede!) a napsaná s takovou lehkostí, že jim ty dialogy nahuštěné "životními moudry" dvacetiletých věříte do posledního slova. Dnes už se takové kousky točí málokdy… a je to škoda. Namísto aby festival v Sundance válcovali noví Linklateři a Smithové, přednost dostávají nemotorná LGBT dramata bez srdíčka. Inu, doba si žádá své. (10.08.2018)

Tak tohle je další úžasný zážitek z americké nezávislé filmové scény o nudící se mládeži v jednom malém městě. Filmů o nudící se partičce několika mladých kamarádů už jsem viděl několik, a jistě jich existuje mnohem více, než kolik jsem jich viděl já. A tenhle film rozhodně patří mezi ty povedenější. I když začátek tomu vůbec nenapovídá. Začátek je totiž pomalý a než jsem se dostal do tempa filmu a pochopil, kdo s kým a jak, tak to chvilku trvalo, ale pak se to docela příjemně rozjelo a já neměl žádný důvod k nudě. Naopak, dialogy mezi hlavními hrdiny, kteří se tuto noc, stejně jako každou jinou noc, sešli u rohu místního supermarketu, jsou napsané velice dobře a fungují přesně tak, jak mají. A i když film trvá dvě hodiny, kromě pomalu rozjíždějícího se začátku rozhodně nenudí a dokáže zaujmout. K čemuž kromě výborně napsaného scénáře dopomáhají také vynikající herecké výkony, obzvláště Giovanni Ribisi v hlavní roli je dokonalý. Film zároveň může posloužit jako taková příjemná nostalgická vzpomínka na naše dospívání a na to, jaké to bývalo, když jsme mi byli mladí a scházeli se se svými kamarády a tropili různé blbiny. Takže dá se říci, že film navozuje také jakousi nostalgickou atmosféru, tedy alespoň u mě to tak bylo. Nebýt slabšího začátku, nebylo by se o čem bavit a bylo by to za maximální hodnocení, takhle jsou z toho jen trochu nadprůměrné čtyři hvězdičky. (03.12.2008)

Trochu zklamání,jistě Linklater je mistr vaření z vody, mistr věčných filosofů ulice vedoucích dlouhosáhlé monology, ale tohle geniality filmu Před úsvitem nedosahuje. Dialogy o ničem životních loserů jsou podány tak věrně, až jsou dost o ničem. Všechny ty dramatické zvraty jsou takové moc umělé, vykonstruované, jeden má životní krizi, pak zas druhej, nedává to moc smysl, čekal jsem víc. Když vidět takový film, tak radši Kevina Smithe, protože na Clerks tohle nemá ani omylem. (03.02.2012)

Linklater tu jeho oblíbený téma bezprizorní mládeže a nudy na předměstí zpracovává o poznání hlouběji a temněji než v Dazed and Confused, Boyhood nebo Everybody Wants Some. Parta pochlastávající za večerkou čeká na svého kámoše, který prorazil ve světě hudby. Během jejich následné interakce se začne jitřit závist, zahořklost i naděje a skupina se začíná polarizovat na dva tábory - ti, kteří mají víru, že se dokážou z depresivní reality maloměsta bez vyhlídek na valnou budoucnost dostat a ti, kteří podléhají skepsi, cynismu, pesimismu a obviňování okolí. Setkali se tam výrazné a hezky prokreslené charaktery od komediálních přes tragické, od pozitivních přes zraněné/zlomené. Silný příběh, určitě patří mezi pět jeho nejlepších filmů. Soundtrack od Sonic Youth! (19.08.2023)