Obsahy(1)
Ráno jako každé jiné. Na ulici rachotí tramvaje, dlažbu rozezněly kroky prvních chodců. Teď by měl zazvonit budík a dvaašedesátiletý Jan Mrákota (L. Pešek) by pod peřinou vychutnával poslední okamžiky příjemného tepla. Ale budík nezvoní. Pravidelný ranní rytmus zakolísal na tom nezvyklém tichu a od té chvíle je všechno jiné… Snímek režiséra Antonína Moskalyka podle scénáře Jiřího Hubače získal v roce 1971 na mezinárodním televizním festivalu v Praze v kategorii dramatických děl hlavní cenu – Zlatou Prahu a Cenu československých televizních diváků. Vedle L. Peška (Jan Mrákota) se můžete těšit i na další skvělé herce jako A. Hegerlíkovou (jeho žena Blažena), V. Galatíkovou (jeho dcera Věra) či J. Valu (Věřin manžel Karel). (Česká televize)
(viac)Recenzie (23)
Podzim stáří, jehož aktivní život končí a ten vytoužený penzijní, plný pochyb a nejistot, nastává. Muž v okamžiku, který tak trochu připomíná předěl mládí a dospělosti, v moudrosti, která nepostrádá pochyby ani existenciální úzkost. A posléze poznání, že tímto předělem sice mnohé opravdu končí, ale nejméně tolik je toho, co naopak začíná. V ztvárnění předních českých herců i tvůrců se nejen tehdy, ale i dnes dostává českému divákovi zážitku, na který se nezapomíná. Pod jednou podmínkou ovšem: že dílo je dostupné v technologii, jejíž masové zvládnutí ji dnes činí nepopiratelně lidovou. Nemusím jistě dodávat, že mám na mysli digitalizaci a DVD, případně jiné alternativní nosiče. ()
Odchodem do důchodu se člověku mění život. Množství volného času může zamotat hlavu i tvrďákovi. Náš hrdina se dostane díky volnému času a přemýšlení o budoucnosti do deprese, připadá si zbytečný, přepočetný. Hledá důvod, proč jít dál, pod tlakem svých dětí, ty mají své plány s jeho bytem, ale bez něho v něm. Emocionálně založený Mrákota (Ladislav Pešek ) bojuje svůj boj, "každý den je bitvou", ovšem není úplně jasné, zač se vlastně pere. Za svůj pocit nepostradatelnosti, za svou pozici hlavy rodiny, ze zoufalství z odchodu z továrny, magoření z nečinnosti nebo proč vlastně? Musí se uklidnit a srovnat si to všechno v hlavě.... Vynikající Pešek v roli stárnoucího pána koncertuje, pluje scénou a skoro nikoho dalšího ve filmu ani nepotřebuje. Moskalykovi se tohle důchodové drama fakt povedlo...90% ()
Je to film o stáří. Pešek má tu smůlu, že nechlastá, jako my všichni nemocní starci. Jen tak si lze vysvětlit, že je celý šťasten, že ho podnik povolal k mašině, jako pracujícího důchodce. Kdyby mě moje matka atomová elektrárna povolala za standard 55 000, vzkázal bych jí: Vyserte si voko pitomci, natrápili jste mě dost! ()
Inscenace postavená na primitivní zápletce mi nesedne navzdory panu Peškovi a závažnosti tématu. 1) Přechod do důchodu - oblíbené téma socialistické televize. Ovšem tak, jak je věc představena v této inscenaci, mi přijde až trapné. Pan Mrákota nemá žádné zájmy, žádné koníčky, žije jedině svou prací v dílně. Na důchod se nijak nepřipravoval. Jeho intelektuální úrovni pak odpovídá i to, jak novou situaci snáší. Proč bych měl s jeho nepřizpůsobivostí nějak sympatizovat? Protože ho hraje Ladislav Pešek?_____ 2) Věc má ještě jeden aspekt. Bytová nouze přispívá k morálně pochybnému tlaku "mladých" na otce, aby se odstěhoval a uvolnil jim byt. Důchodce Mrákota poctivě pracoval a žil, svým dětem očividně pomáhal a nechal je bydlet ve svém malém nepostačujícím bytě (dcera je už osm let po svatbě) a oni se ho nyní chystají vylifrovat jinam, aby jim byt zůstal celý. Jejich jednání je pochopitelné, ale není košer a nelíbí se mi, ať už byly tehdejší bytové poměry jakékoli._____ 3) 65letý Ladislav Pešek a ostatní promlouvají Hubačovou vázanou řečí a přispívají k poněkud hořké pachuti z celého díla._____ 4) Výstižný moudře smírný koment s nadhledem: rozum a cit (nehodnotila). ()
Už když to pánové v úvodu rozjeli na rozlučce s prací, naskočil mi tváři spokojený úsměv - a vydržel až do konce. Samozřejmě díky Ladislavu Peškovi v hlavní roli, který okouzluje i dojímá. Ovšem pozor: Dlouhý podzimní den není zrovna laskavá komedie, v zásadě je dost smutný. Dozvíme se důležitou skutečnost o dceři a zeťovi hlavní postavy (což je ale prozrazeno jakoby mimochodem a bez patosu) a jak už to tak ve filmech podle Jiřího Hubače bývá, dojde i k vypjaté hádce. Nicméně vyznění snímku je přese všechno smutné veskrze optimistické: za každé situace je možné mít radost ze života. ()
Galéria (8)
Fotka © Česká televize / Vlasta Gronská
Zaujímavosti (5)
- Mrákota (Ladislav Pešek) si zapne televizi, po chvíli ji opět vypne. Tehdy už měl na výběr, ČST sice dlouho vysílala pouze jeden program. Od května 1970 však začala vysílat i na druhém programu, byť pouze zkušebně. Ale ke konci roku 1970 již druhý program vysílal pravidelně. (Snorlax)
Reklama