Recenzie (5)
U prvního dílu ze série Door into Darkness byl na režisérské stoličce začínající Luigi Cozzi. Pod dohledem ho měl samotný Argento a výsledek? Více než podprůměrný. Jednoduchý námět, jehož zpracování bylo maximálně na 20 minut je natažen na neúnosných 60 minut. Vizuální stránka je ukázková šeď, jíž vevodí unilá kamera a když nad tím tak přemýšlím, tak není ani co vyzvihnout. No a co si budeme nalhávat, Cozzi nikdy nekopal první ligu (Paganini Horror) a jeho nejsvětlejším místem ve filmografii byl lehce nadprůměrný The Killer Must Strike Again. A člověk se pak nemůže ničemu vůbec divit... ()
Menší SPOILER: Je fajn, že mladý pár řeší, že nahoře nechali zapalovač, ale že vypli tu vodu... no ale budiž... ()
Námět je zajímavý, ale Cozzi je naprosto unylý režisér neschopný vykouzlit z epizody nějaké tempo nebo napětí. Prázdný byt je naprosto nudné místo (když vzpomenu, jakou úzkost umí vykřesat v prostředí bytu Argento v Infernu nebo Opeře) a budete tady spíš šílet z neschopnosti páru - nechají dítě v bytě plném bordelu a jdou na procházku, vypnou vodu, ale vzpomenou si na zapalovač, atd. Soused je herecky v pohodě, ale nějaké napětí se v epizodě vykřeše až ke konci. ()
Vdaka takymto filmom s takym koncom ako bol tu je dnes reziser Luigi Cozzi pravom zabudnuty tvorca. 20 % ()
Ze začátku až někdy do 30 minut to vypadalo fakt výborně, jenže po tom, co se tam objevil ten soused tak napětí bylo téměř nulový. Žádná krev, žádná nějaká velká akce a co je úplně nejhorší je ten dojebanej konec, což je snad nejvíc odfláknutej konec v historii kinematografie kterej jsem kdy viděl. ()
Reklama