O myšiach a ľuďoch

Velmi dobré drama s naprosto úchvatným hereckým výkonem vy víte koho. Ano, Johna Malkoviche. Naprosto dokonalé. Klobouk dolů. Jinak co se příběhu týče, tak mohl být určitě pestřejší, ale film se drží knižní předlohy, takže vina je spíše na Steinbeckovi. Ale film je to rozhodně zajímavý, konec sice nebyl takový jaký jsem si ho představoval, ale co už. Dobrá práce Gary Siniseho na obou stranách barikády. 80% (24.06.2010)

Dramata se sympaticky retardovanými jedinci obvykle bez potíží získávají oblibu u odborné obce, ale mé cynické JÁ málokdy přesvědčí o své výjimečnosti. A ani tato Steinbeckova klasika mne nedokázala přivést do extáze, přestože mi nabídla nekonečně rozvleklý příběh. Chyba je samozřejmě ve mně, protože já naivně očekávám i od psychologického dramatu jistou porci zábavného odlehčení, ale tu mi seriózní dramata nečestně a nesportovně upírají. (28.11.2013)

No, Cival to vystihl. Jenom je zajímavé, že mě se tyhle "člověčiny" většinou také líbí. Ovšem tento film mně přišel tak nezáživný, že nebýt Malkoviche, šel bych ještě níž. Prostě klasický ČSFD hype, těch je tu podle mého názoru nespočet, takže se ani tak nedivím. Jiný vkus respektuji, ale já bych víc než 60% nedal ani omylem. (18.07.2012)

Zdařilá adaptace, která jde možná až moc na jistotu, ale i tak je stále dost silná sama o sobě. Skvělé herecké výkony a téměř žádná hudba dávají vyznít všem těm emocím, které film obsahují. Bohužel je to přese všechno poněkud pomalejší a zdlouhavější, zvlášť, když konec je notoricky známá věc, která moc nepřekvapí. Jinak jde ale o moc dobrý film. 70%/80% (24.01.2010)

Dala jsem si takový malý maraton: nejdříve jsem si přečetla knihu a potom jsem si hned pustila film. Hodnocení knihy by bylo zhruba takové, že muka při čtení tří čtvrtin hodně se opakujícího textu vyvážil bezchybně hořký a krutý konec. To se o filmu říct nedá. Perfektně obsazení herci (díky bohu za to, že Lennieho nehrála nějaká opravdová beztvará trubka, ale charismatický ďábelský Vicomt + Gary Sinise je muž s nejsmutnějšíma očima na Divokém Západě) mě udržují v pozorném stavu po celou dobu a díky nim místa, která byla v knize pro mě méně snesitelná, fungují perfektně. Ta formulka s hořkým a krutým koncem platí i zde. Jeden z nejlepších převodů knihy na plátno, jaký jsem kdy viděla, to můžu říct s klidným svědomím. Tak proč mé hodnocení není stoprocentní? Inu, protože jsem to já, kdo hodnotí. (30.04.2009)