Goro, biely pes

Od doby, kdy jsem Gora viděl v Magionu, uteklo spoustu vodu. Dnes mi to přijde šíleně dlouhé, nekvalitně natočené, místy hloupé a nelogické. Co zůstalo je nezapomenutelná japonská písnička, skvělý pes, šíleně zastaralý dabing a moudro "zmatený jako Goro před Tokiem". Překvapí množství násilí a docela dost mrtvých. A také to, kolik lidí mé generace (1980) si tento seriál pamatuje. Sbohem a šáteček, Goro. (03.01.2024)

V podstatě bych se mohl seriálu pomstít, neboť tu hlavní hrdinku dabovala Jitka Molavcová, kterou mám jinak velmi rád, ale v kombinaci s asijským tvarem očí ten hlas působil absurdně už v mém dětství a taky to bylo hrozně dlouhé, byli jsme všichni neúnosně dlouho útrpně napínáni a u televizí v letech osmdesátých dvacátého násilně přikováni! Nicméně nám to přišlo jako celkem pecka! Takže průměr z pohledu minulosti a současnosti... (17.12.2011)

I když jsem tento seriál na začátku 90. let v TV sledoval a asi před deseti lety znovu shlédl, mimo nostalgie to ve mně nevyvolalo žádné hlubší pocity a od té doby jsem neměl potřebu se na Gora znovu mrknout. Celé to na mě působí jako prvoplánové citové vydírání a navíc se to strašně vleče. Možná by bohatě stačila stopáž celovečerního filmu a bylo by to daleko únosnější. Tak či tak, filmy a seriály, v nichž je hlavním hrdinou pes či jiné zvíře mě nikdy moc nebraly. Objektivně je to spíš na lepší 2 *, ale vzhledem k tomu, že tento seriál přece jen patří již mezi ty diskriminované a zřejmě už asi nikdy v televizi nepoběží, zaokrouhlím to na 3 *. 50% (20.12.2015)

Nedávno jsme si pořídili psa a s ním i takovou zvláštní píšťalku. A hádejte, na co jsem si okamžitě vzpomněl? Bohužel je to ovšem to jediné, co si kromě písně z celého seriálu pamatuji. Plus samozřejmě ještě to, že jsem tuhle japonskou verzi Lassie se vrací strašně miloval. Až to někde seženu, musím se na to podívat a objektivně to ohodnotit, protože kdybych to měl hodnotit jen z matných vzpomínek, tak tomu musím dát pět hvězdiček. Po třech letech a jednom zhlédnutí Dlouho jsem se odhodlával si seriál pustit. Asi jsem se bál velkého zklamání. Ale nakonec jsem se rozhodnul a musím říct, že správně. Těch pět hvězdiček je možná opravdu hlavně z nostalgie, protože ta z toho čišela každou minutou. Každý druhý záběr ve mě vyvolával vzpomínky, a přestože jsem byl přesvědčený, že si z toho nic nepamatuji, dávno zapomenuté neuronové cestičky začaly vydávat zasunuté vzpomínky. Ovšem odhlédnu-li od té ohromné nostalgie a příšerné kvality záznamu (i tak chvalořečím toho, kdo to patrně z VHS zdigitalizoval), musím konstatovat, že je to prostě úžasné. Kdo má rád pejsky, musí být přímo nadšen. Je to srdceryvný doják, těžící z roztomilosti a hlavně věrnosti našich čtyřnohých miláčku. Goro je tu sice nadpes, co všechno vycítí, ví, no a zkrátka je prostě jednička, plus je tu i pár jiných menších či větších kotrmelců, ale u seriálu jsem se i tak bavil náramně, o pejska a hlavní hrdinku Reiko (nějak jsem si u toho vzpomněl, že jsem do ní byl ve školce platonicky zamilován) jsem měl strach, i když jsem si matně vzpomínal, že to dopadlo dobře, a zkrátka jsem jim fandil, aby už se konečně potkali. Myslím, že pro děti to musí být ještě stokrát lepší a když já byl ve svém věku nadšen, proč by nebyly dnešní děti? Televize, proč nereprízujete Gora?! (02.07.2011)

Tak tady nezafunguje ani obvyklá dávka nostalgie, protože už v 80. letech mi seriál (a to jsem byl mnohem mladší a nezkušenější) přišel jako cílevědomý kalkul a promyšlené citové vydírání s trpícím, (jak jinak) statečným pejskem. Když si vzpomenu na tu dojímavou hudbu podmalovávající protahované dialogy, brr! Celkový dojem 40 %. (14.02.2008)