Arcalis

Co bylo částí, stává se samo celkem, hloubka se mění v povrch, organické v digitální. Pomocí mistrovské práce s vrstvami obrazu, skladbou koláží a zvukem vytváří režisérka přechodná ustálení prostoru, jež vzápětí zpochybňuje. I přesto se její film v posledku jeví jako výsledek velmi přesných pozorování rytmů a forem živé i neživé přírody. (MFDF Ji.hlava)