Sladká sloboda

Boj za historickou pravdivost, "oživlý sen o dávné slávě našich předků", s hudbou která neublíží. Po úvodu s ne úplně dokonale vypointovanými scénami se s prvním natáčecím dnem, přítomností M.Pfeiffer a skvěle napsaným rolím pro ni a M.Cainea i tenhle film pohne dopředu. Na pomoc pak přispěchají i formotvorné detaily - pokládání trávníku a nasazování paruky. Jak poznamenala už NinadeL, osnova evokuje mj. český, o 6 let starší Trhák, ke kterému navíc přidává konflikt historie s filmovou produkcí, přestože Alan s Michelle nejsou Abrhám se Zagorkou a blešek se tu nikdo nezastane, o kvalitně rozpracované postavě produkčního nemluvě. Nechybí zde ovšem svatá trojice úspěšného filmu: popřít autoritu, ničit majetek a hlavně svlíkačky. Pocta komparsistům. (11.02.2012)

Sice by si někdo mohl myslet, že si Alan Alda zavdal příliš velké sousto, když napsal scénář, režíroval i hrál hlavní roli, ale v tomto případě je to určitě výhoda, protože si to autor může udělat tak, jak si to sám představoval. Osobitý humor Aldy mi opravdu sedí, takže prostě musím chválit, protože to byl kouzelný filmeček. (04.05.2010)

Pohodička 100% made by Alan Alda. Výborný dabing made by Brno (na Junáka si musíte zvykat, ale po pár minutách je ok a ještě oceníte, jak skvěle se Zdeněk Alanovi trefuje do pusy, výborný je též J. R. Janský/Caine). Rychlý rozjezd mě naopak potěšil, v prostředku film trochu ztrácí na tempu, ale dobře mířené vtipy a typický aldovský humor muže, který nejraději stojí na kraji místnosti a jen se kření (známe ho už z M.A.S.H.e) nedá divákovi usnout. Očekávaný konec milé letní komedii sluší. (14.07.2013)

Alda je oprávněně znám jako nevšední dramatický umělec ztělesňující svou Múzu jako obzvlášť moudrou a vzdělanou dámu, která své až nesnesitelně působící přednosti dokáže prohřívat a zlidšťovat až vichřičně uličnickým smyslem pro humor. Nemilosrdný glosátor odvrácených tváří soudobé americké skutečnosti si ve SVOBODĚ všímá povrchnosti a hlouposti továrny na sny v "Holých vodách", jak si mekku světového hraného filmu přejmenoval kdysi Jiří Voskovec. Nápaditý příběh nekonvenčního milostného čtverce z exteriérového natáčení látky z amerických dějin je zarámován do úsměvného nadhledu hned několika roztomile praštěných protagonistů. Neméně mile a vlastně až blízce působí i americké maloměsto, kterého se od našich poměrů zas tak moc neliší. Schopnost ukazovat velikány z jejich lidských vlastností a sdělovat až třaskavinové skutečnosti jako úsměvná pohlazení nikdy nevede u tohoto v soukromí příkladného muže ani v jeho herecké, ani v režisérské poloze k zpovrchňování tématu, obcházení nesnadných míst či zlehčování toho, co je méně lichotivé. Přidáme-li k tomuto ohňostroji kladů ještě schopnost sebeironie a až živočišnou potřebu vlastně neustálého sebeshazování, dotváříme tak anatomii formy i obsahu tohoto nezapomenutelného vědoucího úsměvu, jemuž opravdu nic lidského není cizí s jednou podmínkou - že to pobaví jak publikum, tak autora a aktéra. (15.06.2009)

Výborná komedie v režii Alana ALDY mě nemohla nechat chladnou. Bavila jsem se výborně, protože Alan ALDA se nabál ukázat, že si americká filmová tvorba nějakými "přehmaty" v historii nedělá těžkou hlavu. Toto zjištění dost vysvětluje, proč jsou v některých histor.filmech v produkci USA nějaké neomluvitelné "libovolné kreace". (09.05.2009)