Dym

(1001) You're innocent when you dream. Tenhle film obdivuji zejména z dramaturgického hlediska. Také jsem zpozorovala, že když byla při promítání závěrečné vánoční povídky místnost naplněna asi dvěma desítkami Američanů, dvěma Češkami a jedním stařičkým pánem ze Skotska, tak pouze dvě Češky a pán ze Skotska plakali jako želvy. (28.12.2009)

Poetika tohoto filmu šla úplně mimo mě. Nejsem vyslovený odpůrce nezávislých filmů, kde epický děj je až na druhé koleji a dominantní stránkou jsou jiné části filmu (kamera, dialogy, scénář, celkové zpracování). Zde se ale skoro nic neděje. Spisovatel si jde pro cigarety, pokecá s trafikantem o svém životě, který stojí za prd. Do toho zápletka s mladým černochem, po kterém jsou jakýsi gangsteři, protože udělal něco, co udělat neměl... S přibývající minutami jsem měl větší a větší nutkání film vypnout a pozornost se postupně obracela k tomu, že film vypnu a půjdu radši spát. S velkým přemáháním jsem film nakonec dokoukal v očekávání, že stane něco nečekaného a převratného nebo něco velice bizarního ve stylu Lynchovek, ale bohužel nic. Film dále pokračoval ve stejném monotónním tempu až na konec. Nabízí se srovnání s Jirmoschovými Cofee and cigarettes and dalšími filmy. Ty mi však oslovili daleko více... 5/10 (09.07.2021)

4,5* Nádherný film o životech hrstky lidí, potkávajících se v jednom malém obchůdku s tabákem. Pro mě je to o tom, že nás může osud klidně nakopat pěkně do zadku, ale člověk si stejně vždycky najde sílu pokračovat a žít ho dál, protože mu prostě stojí za to. Hořkosladké vyprávění, které úplně nejlépe vystihuje závěrečná píseň Toma Waitse: Innocent when you dream. Na první poslech drsná, zpívaná chraplavým hlasem, ale přitom tak neuvěřitelně nostalgická a konejšivá, jako celý film. (02.06.2008)

Jeden z mála filmů, z kterého je cítit volnost, kterým padá děj s tou nenuceností, jež je dnes velmi výjimečná. Příběh o obyčejných lidech, malý příběh, na malém kousku světa, ale opravdu velký film. Připomíná mi některé povídky od J. Irvinga, člověk si jednu chvíli říká „cože, to je konec? A nic dalšího?“, pak mu ale dojde celičký vyprávěný příběh s jeho vnitřní krajinou a pochopí jeho velikost. (02.01.2010)

Milá mozaika propojujících se příběhů, ať už vyprávěných nebo těch co se odehrávají přímo před našima očima. Všechny jsou zahalené dýmem, ale přesto jsou hřejivé a příjdou k chuti. Je to radost sledovat skvělé herecké výkony a chytré pointy, ve filmu, u kterého se přemýšlí a reflektuje dobu, stejně přesně jako Auggieho foťák zachytává čas. Závěrečný Vánoční příběh zahřeje u srdička. Musím se o víkendu zajít podívat na babičku. Co bychom to byli za přátele, kdybych ti nemohl svěřit svoje tajemství? (04.03.2013)