Zmeškaný hovor

Skoro výborná duchařina která strašně ztrácí na délce. Necelé dvě hodiny je na tenhle film až moc dlouhé. Miike sázel na atmosféře, která se mu dařila naprosto dokonale a hodněkrát jsem měl nahnáno. Ale bohužel od druhé půlky je nějak pomalá a strnulá. Naneštěstí je tu naprosto k posrání konec který je fakt celkem strašidelný. Film sice nějak zvlášst nedoporučuji, ale na jedno podívání je to fajn. Ještě jsem zvědavej na seriál. (21.05.2011)

Chakushin ari (alias "One missed call") mal byt Miikeho prvym krokom na pole cisto hororoveho zanru. Vo vysledku je toto tvrdenie pravdive iba z polovice. Film doslova kopiruje dejovu kostru Nakatovho Kruhu, pricom najvacsou slabinou filmu je prave tato podobnost s "matkou moderneho azijskeho hororu". Keby One missed call vznikol pred Kruhom, jeho ucinok by byval ovela silnejsi...takto zazivate pocas filmu castokrat deja vu, ktore je o to silnejsie, o co viac ste podobnych filmov videli. Tak ako v Kruhu, aj tu v prvej polovici sledujeme tajomnu kliatbu / ducha, ktory prostrednictvom najoblubenej hracky modernej komunikacie postavenej na baze hlasu, vrazdi mladych ludi. Kazeta bola vystriedana mobilom...vsetko ostatne ale ostava, dokonca aj dejove peripetie a zvraty v priebehu filmu. Druha polovica je tak potom detektivkou, v ktorej sa buduca obet spolu s kamaratom vydava po stopach ducha do minulosti, aby zistila pricinu kliatby a mohla ju zrusit. A nakoniec tak ako v Kruhu, aj v zaverecnej cca 20minutovke One missed call prinasa tiez navrat na hororovu podu s dotukavacim twist effektom... . Na druhej strane, treba uznat, ze Miike sa miestami snazi do klise daneho zanru priniest zavan zmeny. Mimo samotnej pointy, ktora oproti Kruhu vyznieva podstatne nejednoznacnejsie, su tu aj dalsie drobne nuansy robiace One missed call filmom stojacim za zhliadnutie (napr. vyborna praca so zvukom, ktoreho presahy z druheho do prveho planu znacne napomahaju budovat pocity strachu a stiesnenosti).3,5* (31.12.2004)

První čistý horror známého japonského úchyláka Takashi Miikeho, jenž vykrádá Ringu a Phone a ani se za to nestydí. Liší se od nich snad jen tím, že dlouhovlasá babice není při hrátkách s oběťmi dlouho vidět, což divákovi vynahradí při scéně v televizním studiu při natáčení duchařské reality show, kdy si nepěkně pohraje s nebohou dívkou postiženou smrtící kletbou. Ano, kletbou.. To dostanete hlasovou zprávu od vašeho vystrašeného já z doby, která nastane za dva dny a za ty dva dny ve stejný čas se nestačíte divit. Zajímavé, ale nic nového pod sluncem. Opět duch několikrát zaútočí, pak se rozjede pátrání po jeho původu a kořenů jeho počínání, aby film vyústil do matoucího finiše. Natočeno je to stylově čistě, ale bez jakékoliv větší dávky emocí. Kdo by tu čekal nějaké typické Miikeho nechutnosti, bude zajisté zklamán. Kdo však má rád duchařiny a překousne neoriginalitu filmu, bude s OMC spokojen. Pro někoho tuctová duchařina, pro mě nadprůměr balancující mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Za tu scénu v tv studiu dávám čtyři hvězdy. Ale je to jen o fous. (23.08.2005)

Zmeškaný hovor je tak nějak standardně zábavný duchařský horor ala Kruh a Miike nevypadá, že tohle by zrovna bylo to co umí nejlíp, každopádně by to ale nebyl Miike, kdyby se ve filmu neobjevily alespoň trošku ty jeho klasické hnusnárny. :) Takže jsou v maličké míře i tu, hlavně v tom šokovém závěru, kdy se bafá co to jde, co nejhnusněji a co nejstrašidelněji. Jinak je to hodně podle Kruhovského schématu s podivnými úmrtími, tentokrát za použití mobilu s hlasovými zprávami z budoucnosti. Nejde o herecké výkony a ani moc o samotný příběh, obojí je standard duchařského japonského hororu a vše postupuje dopředu přesně jak se to od tohoto žánru očekává a bez nějakých velkých inovací. Čím Miike straší nejvíc je především zvuk v různých nechutných podobách, kdy i úplně obyčejný zvuk z každodenního života najednou může být nepříjemný. V obrazové stránce toho nic moc nepředvádí, zlý duch je tradičně vlasatý a objevuje se až ke konci, kde ale o to víc bafá, a protože na režisérské stoličce sedí Miike, tak bafá o to hnusněji a ve fujtajblovém zeleném nasvícení :). A líbil se mi ten nápad s bonbonem. Takže až do konce takový průměrný vlasatý horor, který se v závěru přehoupne v hnusácký shocker až se nakonec vrátí do tradičního kruhovského závěru. :) (19.01.2010)

Je to dosť dobrý japonský horor. Má výborný príbeh o záhadných zmeškaných hovoroch, ktoré postupne dostávajú študenti z jednej školy, v ktorých počujú svoj vlastný hlas okamih pred smrťou, pričom sú z blízkej budúcnosti a vždy sa správa naplní. A tak študentka, ktorej sa to tiež týka sa pripojí k príbuznému jednej z obetí, aby našli pôvodcu zla a zastavili to. So spracovaním som spokojný, spočiatku ešte film pôsobí takým komornejším dojmom, čo ale vôbec neprekáža, ale časom sa to slušne rozbehne a zvyšok je už klasická detektívna fáza a kontakt s pôvodcom zla. Hororových scén je tu plno, sú rovnomerne rozmiestnené po celej dĺžke filmu a aj ich kvalita je na slušnej úrovni. Sú rozmanité, tie prvé sú ešte také jednoduchšie, ale svoju úlohu splnia a vrchol filmu je už bezpochyby celá časť v televíznom štúdiu a to nápadom aj prevedením a nesklame ani záverečná fáza s hmotným protivníkom v nemocnici. Páči sa mi aj atmosféra, ale napätie funguje len minimálne. Herecké obsadenie je na tom dobre, Kō Shibasaki v hlavnej úlohe a slušné vedľajšie postavy. Réžia je vydarená, Takashi Miike si aj s týmto pre seba nezvyklým žánrom poradil dobre a nič nemôžem vytknúť ani technickej stránke. Zmeškaný hovor využíva ten istý koncept, ako Ring, ale má neporovnateľne viac hororových scén, čo mi určite lepšie vyhovuje. Pre mňa je to jeden z najlepších japonských hororov. Objektívna kvalita filmu- 75%, film sa páči mne na 77%. (16.08.2011)