Pour l’honneur

V Tourtour-les-Bains chodí bohabojní lidé sice i do kostela, nicméně tím skutečným náboženstvím je pro zdejší obyvatele rugby. Zatímco během nedělní ranní mše je kostel poloprázdný, na zápasech jejich týmu jsou tribuny obsazeny vždy do posledního místečka, třebaže poslední dobou fanoušci Tourtouru mnoho příležitostí k radosti nemají. Vlastně nemají žádnou, šňůra jejich porážek je už zatraceně dlouhá…
Poněkud stojaté vody událostí v jejich obci narušil výnos o zřízení malého uprchlického zařízení. Zprvu se proti tomuto plánu vzedmula ze strany části obyvatel nelibost – což je opravdu zvláštní vzhledem k tomu, že doslova všichni zdejší „starousedlíci“ mají nefrancouzský původ, což je vidět na jejich italských, či portugalských příjmeních – ale nakonec přijali oněch deset přidělených migrantů za vlastní. Jen se po nich chce, aby (ať už se do Francie dostali ze Sýrie, Afgánistánu či Afriky) přijali za vlastní vše, co se týká šišaté meruny a rugby. To jim nakonec nedělá zas tak velký problém, dokonce se mezi nimi objevili i hráči, a to ne jen tak ledajací, opravdoví talenti! Což je sakra dobře, protože se blíží zápas se sousedy z Trocpontu, derby, které je už přes sto let pokaždé nejvypjatějším utkáním sezóny! (chamonix)