Temná hvězda

Protože jsem usnula těsně před koncem a nevím tedy přesně jak to dopadlo, tak za vetřelecké pronásledování mimozemšťana, co má tak fajn pařátky a za bombu, co být ní, tak se aktivuju už při druhém falešném poplachu, dávám tři *. Srovnání s Červeným trpaslíkem je co se atmosféry týká celkem na místě. Samozřejmě humoru je tady mnohem méně a posádka tak nějak postrádá charisma. (13.07.2010)

Ještě před Halloweenem a Útokem na okrsek 13 natočil John Carpenter temnou nízkorozpočtovou sci-fi Dark Star. Ovšem jako vždy dokáže za málo peněz - hodně muziky. To už dokázal následným Halloweenem nebo Okrskem 13. Podívejte se na rok vzniku - 1974. Dříve než Star Wars, Aliens nebo Star Trek filmy udělal "serioznější" sci-fi. Do té doby tu byla akorát 2001 Vesmírná odysea a pak ony 50tkové skvosty - Den kdy se zastavila Země apod. Po 40 letech je vidět, že triky na koleně hodně stárnou. Nemluvě o tom, že následné filmy dostaly více peněz a udělaly ze sci-fi rozšířený žánr. Loď Dark Star má úkol ničit potencionálně nebezpečné planety a čistit Vesmír. Nebezpečné planety ve smyslu - možná kolize, potencionální ohrožení soustavy apod. K tomu se používají bomby,které jsou naprogramovány k myšlení - chytré bomby. Posádka se zabavuje krmením mimozemšťana, čtením playboye a "bezúčelným" tlacháním. Ano bude to místy nudné, protože členové posádky moc charisma nepobrali. Sledovat bandu zarostlých chlápků v montérkách není zrovna cool. Prostor lodi nenabízí komfort a více to připomene pozdější seriál Red Dwarf (jednu z postav daboval také Kamil Halbig). Musím se však zastat Carpentera, pokud si odmyslím, že mimozemšťan měl podobu nafukovacího míče (s puntíky!!!). On dokázal z minima dost. Honba za míčem má náboj a následná scéna ve výtahu i napínavou zápletku. Konec filmu vše zachraňuje. Závěrečných cca 20 minut je skvělých. Díky poruše se jedna z bomb zasekne a nehodlá opustit loď. Dialogy s bombou, kapitánem a mezi členy posádky gradují do explozivního konce. Nakonec těch 80 minut uteče příjemně. Nečekal jsem žádné zázraky a rozhodně pozdější tvorba Carpentera je daleko lepší. Tady se však dá poznat i malé inspirace pro Lucase nebo Spielberga. - Odkud se pak vzala Death Star, která ničí celé planety? Malá poznámka na závěr: scénárista Dark Star je podepsán i pod prvním Vetřelcem. Pokud by zdejší alien byl více zdařilejší, tak je tu vidět náznak pozdějšího kultovního hitu. Hodnocení OST: Klasický Carpenter - syntezátory, minimalismus. Utváří atmosféru jako vždy. 7/10 (20.02.2013)

První celovečerní film John Carpentera a dalo by se říci ještě tak trochu studentský a poloamatérský, takže nečekejte žádné super triky, právě naopak špatné (ale na tu dobu a hlavně rozpočet to zas tak příšerné není). No bavil jsem se u toho slušně, navíc když připočtu asi nejlepšího mimozemšťana v celé filmové historii vůbec (zákeřný nafukovací balón s kachníma nohama) míň než 4* dát nemohu. (07.11.2008)

Carpenterovy začátky byly jsou zábavná věc. Čtveřice kosmonautů, co všichni vypadaj jak hippies, cestuje vesmírem a vybouchává planety. Vše se zvrtne v okamžiku, kdy se osvobodí lodní maskot ufoun (míč s kachníma nohama) a začne volně pobíhat po lodi. Některý hlášky jsou dobrý, jiný méně, ale rozhodně jsem se bavil. (11.01.2007)

Carpenterova prvotina. Že Carpi zvládá kromě hororu i sci-fi, dokázal již několikrát, ale že zvládá i místy zajímavý humor (když palubní počítač přemlouvá bombu, aby se vrátila zpět do lodi; první vteřiny setkání s mimozemšťanem; deník jednoho ze členů posádky; bomba, která si uvědomí že je bůh a pronese "Budiž světlo"), to by mě ani ve snu nenapadlo. Tahle sci-fi komedie o čtyřech echt hipících, kteří coby kosmonauti plují vesmírem a odpalují nestabilní planety je trochu nesourodá, již zmiňované humorné scény jsou prokládány nehumornými, až nudnými. Film má hodně pomalé tempo a evidentně byl hodně levný. Ale na druhou stranu jsem se několikrát zasmál a pobavil. Dark Star vám prostě musí sednout, musíte se trefit do šťastné chvilky, kdy na to koukat, pak budete i spokojeni. Já se asi trefil, i když poprvé jsem u toho usnul, dokoukával jsem to až druhý den. (20.11.2009)