Nemocnice na kraji města po dvaceti letech

Nevybíravá facka do tváře Jaroslava Dietla i Jaroslava Dudka. Před lety jsem pokračování legendární "Nemocnice" protrpěla od první do poslední minuty ... ale dneska už nemám sílu ani chuť ztrácet s ním čas - a bezmocně sledovat, kterak jeho kvalita zcela viditelně a zcela nezadržitelně s každým dalším dílem upadá. Skončila jsem spolu s epizodou číslo 3 - po neobratně servírovaných lapáliích spojených s osobními a profesními problémy jeho protagonistů (stejně jako s proměnou politicko-společenských poměrů) jsem už nějak nedokázala vstřebat neuvěřitelně trapně podanou bridžovou zápletku. P.S.: Je mi jasné, že původní série byla zfilmována značně idealisticky, přesto se nabízí (nebo spíš poměrně nevybíravě vnucuje) uštěpačná otázka, co jsme si to v dobré víře na samém konci devětaosmdesátého roku bouřlivého dvacátého století vlastně vyzvonili ... vlastními klíči - a kam se poděly zvítězivší Pravda a Láska, ty holky prodejné ... (12.09.2015)

Původní seriál považuji za to nej z našich seriálů a tak jsem byl zvědavý jak se s "legendou" popasují další scénáristé a režiséři. Nechci být přehnaně kritický - z toho kvanta materiálu, který jsem viděl se mi i nějaké věci líbily, ale celek působí jakoby s původní Nemocnicí měl společná jen jména postav. Naštěstí tu jsou Abrhám, Janžurová, Vinklář, kteří utáhnou i slabší věci. Tuším kde se stala hlavní chyba - v této sérii totiž chybí humor a vypjaté situace jsou tu tak trochu samoúčelné. Z doktorky Čeňkové se stala zmatená stařenka, z mladého Sovy a jeho manželky jsou záporné postavy (které podbarvuje teatrální hudba), linie potomků jsou nezajímavé... atd... Je mi líto, ale nepovedlo se to, očekávání byla převysoká. (27.08.2009)

Nejhorší je, že prej snad plánujou další díly. Nejvíc mě naštvalo, jak změnili tu hudbu. To už není Nemocnice na kraji města, ale na pokraji útoku rozzuřených diváků! Abrháma mám rád, ale zdá se mi, že nějak ztratil svůj agilní projev a je jak utahaná ženská po dvousměnným provozu ve fabrice. Největší chybu tady udělali v tom, že neobsadili Kaisera (nebo nějakýho jinýho srandistu) do následné role doktora humoristy-kritika. Měl na to náběh už v původní nemocnici. I Štrosmajer tam říkal, že se mu hrozně podobá. A Štrosmajer ten původní seriál oživoval až neuvěřitelně, bez něj by to takhle oblíbený vůbec nebylo. Byl by to jen další trochu nadprůměrnější seriál, ale vlastně spíš až příliš dramatickej a vážnej. No, tenhle seriál není dramatickej vůbec, ale vážnej taky až příliš. Obě hvězdy jsou pro Janžurku, jinak to stálo opravdu za nic a díval jsem se na první tři díly jenom kvůli starým seriím, dál už jsem to jen chvilkama přepínal. Škoda toho, dalo se to natočit mnohem mnohem mnohem líp, než to nakonec vyšlo. (08.12.2005)

Toto bylo pro mě obrovské zklamání, které trpělo propastným kvalitatním srovnáním s původním seriálem, který navzdory komunistickému balastu, ční nad tímto dílem ve všech směrech, zemména scénářem, režií a hereckým projevem. Navzdory tomu, že řada herců navazovala na své úspěšné role a mohla z toho těžit, nemohli se očividně s předepsaným vývojem svých postav ztotožnit a často to vypadalo, že jde o pouhé karikování předešlého seriálu. Seriál byl po komerční stránce velmi úspěšný (sledovaný), protože opravdu plnil roli zábavného týdeníku, o kterém se v pondělí ráno nevěřícně diskutovalo a musím říct, že to byl jediný světlý bod celého projektu - čtení zábavných recenzí o Elišce Balzerové, která vrhá toužebné pohledy na sousedovic dítě, pan Abrahám jako balvan, prapodivná dcera Eliška (nebo jak), která částečně šílí nad sebou nebo svým nepřítomným otcem a ti všichni, jak se kolem sebe plácají a nejsou s to, vytvořit kloudný dialog. Byla to zábava, ale jako výsledek dramatického seriálu dost smutné vysvědčení. (01.09.2006)

Naprosto zbytečné a špatné pokračování osudů legendární nemocnice na kraji města je nemožným rejžováním na slávě svého předchůdce. Nemocnice na kraji města měla své nedostatky, ale byla výborně napsaná panem Dietlem a výborně lidsky zahraná představiteli rolí doktorů, sestřiček i pacientů. Každá postava byla hutná a propracovaná a celé to vyznělo mile a díky několika postavám, kterým vévodil vynikající doktor Štrosmajer pana Kopeckého, i velmi zábavné. Pokračování po čtvrt století je nudné, plytké, režie je nefbez efektu a o ničem, herecké výkony nevyrovnané, scénář je klasicky nereálny a podivný (i když se snaží nabádat k odsuzování rasismu), postavy jsou ploché a celé to vyzní studeně a nezajímavě. (26.03.2009)