Réžia:
Jitka NěmcováKamera:
Juraj ŠajmovičHrajú:
Vlastimil Brodský, Miloš Kopecký, Martin Růžek, Gabriela Vránová, Stella Zázvorková, Jiří Strach, Oldřich Vízner, Ondřej Vetchý, Miroslav Donutil (viac)Epizódy(5)
-
Zázraky u rabína (E01)
-
Kavárna Daubner (E02)
-
Cestou do synagogy (E03)
-
Vlakem na Vídeň (E04)
-
Abychom zdrávi byli (E05)
Obsahy(2)
Cyklus příběhů, vyprávění, anekdot i písniček ze staré židovské Prahy. Potkává se tu Kohn s Roubíčkem, moudrý rabín s šibalským úsměvem rozhoduje nejrůznější spory, důstojní příslušníci židovské obce směřují nejen do synagogy, ale také do přilehlé hospůdky. V anekdotách je uchována veliká moudrost, a proto se k nim rádi vracíme. (Česká televize)
(viac)Recenzie (53)
Na začátek vezmeme v úvahu nasazení a výtečné obsazení kvalitními herci, které však srazíme levným provedením. (nepohlídané historické reálie - dopravní vertikální a horizontální značení, reklamy na ulicích, aj. - historicky nesmyslné výroky (není myšlena anekdota, ale spojující vata), pofidérní (pře)svícení, přehnaná ostrost kamery zbytečně ukazuje nevychytané scény, ... ) Vzniklá splácanina je přesto koukatelná, a díky tématickému hudebnímu doprovodu i poslouchatelná. 50% ()
Samozřejmě, že nepoměrně lepší zpracování anekdot, než u Troškova Kameňáku, ale i zde si myslím je znát, že točit je moc nelze. Každou anekdotu přeci většinou vypravěč začíná okřídlenou otázkou: „A tuhle znáte?“ Je logická, anekdota je literární miniútvar s jepičím životem končícím sdělením pointy. Neumím si představit důvody, které mohou vést tvůrce k tomu, že stojí o to, aby jeho film byl ke shlédnutí jen jednou! Snad kromě masochisty. ()
Ledaže by byl taky takový.¬ Jako milovník (nikoli obdivovatel) židovské kultury a židovských vtipů (a přiznávám, i vtipů o Židech, které mohou překročiti uznávanou míru dobrého vkusu) je mi říci, že tvůrce scénáře a zároveň režisér televizního seriálu 'Uctivá poklona, pane Kohn', Jitka Němcová, se úkolu převésti Poláčkovu knihu židovských anekdot nezhostila dobře.¬ Důvodem je jednak způsob podání, blízký spíše kultuře české, od židovského šmrncu dosti vzdálený, jednak — a to s tím souvisí — výběr herců; snaživost vecpati tam co nejvíce "celebrit" byl krok nesprávným směrem, převažují nežidovské typy, odstrašujícími příklady jsou Miroslav Donutil, Martin Růžek, Karel Gott, židovské typy se dostaly ke slovu jaksi druhoplánově, jako příklad mohu uvésti Arnošta Goldflama a Otakara Brouska st. Ponejvíce je ukazována jakási zprzněná židovská komunita degradovaná svým přílišným splynutím s národním prostředím českým.¬ Okouzlen tímto nepovedeným dílem může býti pouze člověk zcela zaslepený námětem (může to býti i "módní" důvod), který o Židech neví podstatného nic. A já se ptám: Může býti umělec spokojený z potlesku od těch, kteří nerozumějí?¬ Poznámka: Upozorňuji na místní zajímavost — oddechovou diskusi 'Židovské vtipy'. — Případné opoznámkování: uživ. Oskar. ()
20% - Aneb Kameňák nula. Skoro mám pocit, že někde tady Zdeněk Troška bral inspiraci pro svůj opus. Natočeno staticky, nezáživně, pointy jednotlivých vtipů se krčí kdesi v koutě. Výsledkem je celkem obstojná nuda a nespraví to ani kvalitní obsazení. Mám pocit, že Zdeňku Troškovi se zpracování podobného tématu podařilo o něco lépe. ()
Především si nemyslím, že „mám rád židovské anekdoty“ je věta, kterou byste měli uslyšet prakticky od každého snoba. Nepochybuji, že v tom něco snobského může být, pokud tuto větu vysloví snob. Nemělo by to však být důvodem pro odsouzení celého díla. Za sebe mohu říct jediné, určitě nejsem snob, a proto neříkám, že „mám rád židovské anekdoty“. Já je prostě miluji. Ono to totiž ani tak nejsou anekdoty, jako koncentrované životní zkušenosti a filozofie jednoho z nejstarších národů. Jsou v tom zamíchány dílem zkušenosti, dílem kus života, kus lidskosti, kus vypočítavosti, kus lidských povah, dobrých i zlých. To vše, podáno s nadhledem a s humorem, tvoří neuvěřitelně pravdivé lidské příběhy. Možná právě proto mají křesťanství a islám dodnes problémy se židovstvím, i když dlužno dodat, že samotní Židé toho udělali dost málo, aby se jim dostalo ze strany křesťanů a muslimů pochopení. Každopádně seriál židovských anekdot je úchvatný, o co se zasloužily v nemalé míře skvělé herecké výkony protagonistů. Je jenom škoda, že jich bylo natočeno tak málo. Dávám za 5. A přidávám jednu parádní židovskou ze života navrch. Ptá se Kohn Roubíčka. Líbějí prominout Roubíček, mají rádi takové ty postarší ženy s velkou, tlustou prdelí. Ne odpoví Roubíček. A takové ty se šedivýma vlasama a kalnýma očima. Ne diví se Roubíček. A takové ty s povadlýma prsama a dojitou bradou. No to už vůbec ne odpoví Roubíček, co si to vo mně myslí. Tak líbějí prominout Roubíček, proč mi potom chodí za Sárou? ()
Galéria (11)
Fotka © Česká televize / Vlasta Gronská
Reklama