Pěstouni

Hrníčky, talíře, burákové máslo. Vypadá to jako úplně normální snídaně, ale oba tátové vědí, že je poslední. Poslední ráno, které stráví se svými syny jako každá obyčejná rodina. A pak se musí rozloučit. Jenže atmosféra nevyhnutelnosti je někdy tak dusivá, že se hrdinové nezmůžou ani na všeříkající: „Mám tě rád.“ Jejich gesta ale naštěstí mluví za vše. (Mezipatra)