Requiem

jmenuje se kristian. narodil se před 13 lety. zemřel před 13 lety. dostal druhou šanci. udělal obchod a žije v klášteře jako mnich. trápí se výčitkami minulosti.... vypadalo to zajímavě. pak jsem pomali zjišťoval, že hlavní hrdina je magor, který se chová úplně jinak, než by se chovat měl. a film, ve kterým je hlavní hrdina magor, se asi trhákem nestane. i když je banda čtyř gaunerů krvavá. ani ten klášter na mě nijak zvlášť nepůsobil. zbytečnej film, kterej když neuvidíte, o nic nepříjdete. ani o to, kdo se chce pomstít a kdo tehdy tu noc neumřel. (12.02.2006)

Requiem ve stylizované podobě moderního typu brutálního akčního hororu je žánrovým filmovým kouskem. Nemám k němu příliš vřelý vztah, touhy po krveprolití se mi nedostává a surové kopance logické posloupnosti nastaveného příběhu mi dokáže znechutit i slušně vybudovanou děsuplnou atmosféru. Jediné, co stojí za pochvalu je stylizovaná postapokalyptická nálada marnosti. Ale zvolený žánr je zároveň i slabinou a nevyčnívá nad podobné snímky vlastního druhu. Ztrácí se v mondénní záplavě násilné zábavy, jako obraz úlitby doby a vzkvétající prosperity civilizované společnosti západního směru. Hlavní postavou příběhu je řádový mnich Christian (zajímavý Patrick Dell'Isola) s temným stínem minulosti, který natahuje své kruté kostěné prsty po každé představě. V nastalém boji na život a na smrt se zapomenuté schopnosti navracejí a vládnou chaosu a zbytečnosti. Nejpevnějším protivníkem je uprchlý trestanec Marcus (Moussa Maaskri), vůdce sadistické zločinecké bandy, u které zaráží skutečnost protichůdných proudů naivního primitivismu i kreativního kouzlení. Hlavní ženskou postavou je mladá Carla (Julie-Anne Roth) a již její existence je pro příběh oříškem. Uspokojivě se nerozlouskne, jen se roztříští a bolestivě se zarývá pod divákovu kůži svým kostrbatě vynalezeným řešením. Jakým cizopasníkem musí být napadena šedá kůra mozková tvůrců, aby došli ke svému rozuzlení? Z dalších rolí: zločinec s morálním dilematem víry Rafik (Jean-Louis Loca), nejprimitivnější a nejsurovější z bandy zločinců Gippé (Jo Prestia), nejvystrašenější ze zločinců Poupousse (Marc Chapiteau), či bezradný představený kláštera Henry (Simon Eine). Žánr mě neoslovuje, naopak znásilňováním souvislostí dokáže natrvalo odpuzovat. Samoúčelné běsnění krve není určené k odreagování, nýbrž k ohromení. A přitom mě ohromit nedokáže. (17.05.2017)

K navození té správné hororové atmosféry přispěla hlavně lokalita kláštera, sklepní labyrint a samozřejmě klášterní hudba. Ovšem, to jsou atributy, které dokáží děsit samy o sobě a to nemusí jít nutně o horor. Se scénami s klášterem se konečně dostavilo tajemno, které jsem tolik chtěla. Škoda, že pan režisér toho na začátku tolik prozradil. Mohlo to být víc zajímavější. Nadávek je tu opravdu více než dost. Requiem je spíše thriller, ale k hororu má hodně našlápnuto. (23.11.2009)

Ponurej klášter a parta magorů co bude nahánět během deštivé noci, kde blesky křižují oblohu, našeho hrdinu a spol...to zní báječně...No tak trochu polevme z nároků a máme tu film o partě magorů co šikanuje hlavního hrdinu. Slovo horor bych vyškrtnul, ale dívat se na to v pohodě dalo, akorát z té hororové stránky totálně nevyužitej potenciál, nemá to gore (jako že brutalitu) , nemá to duchařinu (klášter k tomu přímo lákal) a vlastně to má jen tu partu magorů co mají IQ pokojové teploty s kápem v čele co to dotáhl na IQ napařovací žehličky a tak je tedy vede. Celkem prima thriller, mizerný horor takže kolem a okolo zlatá střední. PS : Ve filmu padne opravdu krásná nadávka to jsem fakt čučel na drát. (23.09.2014)

Tak se tak probíjím TV programem, najedu na něco s názvem Requiem, přečtu si popis a najednou si uvědomím, že jsem na tom byl v kině! Pátrám v paměti o čem to vlastně bylo, ale jediný na co si pamatuju je slib, který jsem si po shlédnutí této francouzské sračky dal: "Už nikdy nechoď do kina na něco, o čem si předem nic nezjistíš"! Byla to naprostá ztráta času i peněz! (02.06.2009)