S Club 7 v Miami

Když u nás (v roce 2000) začala vysílat ČT S Club 7, byla jsem přesně v tom věku, který je na podobné seriály téměř nekritický. Leckdy jsem se zasmála (Bradley byl asi nejvtipnější) a navíc prosluněné Maimi je zkrátka krásné, takže sečtu-li kolik bych tomu dala před 8 lety a kolik teď - po zhlédnutí reprízovaných dílů, je to tak kolem 2*. Další série už byly slabší, to už i mé raně-pubertální já poznalo. Vizuálně se mi nelíbil ani jeden člen a některé songy byly už tehdy ohrané, což jsou také důvody, proč jsem nikdy nevstoupila do Clubu fanynek skupiny. P.S. Díky bohu, že kapela už se rozpadla, ale o mrtvých už jen dobře, tudíž 50%:) (30.11.2008)

Tahle první serie se mi celkem líbila. Jednoduché příběhy, prima parta, chytlavý popík. Jeden díl si vyslouží vyzvednout a sice díl s cestováním v čase, kde se naši hrdinové dostanou, tuším do 70. let a potkávají mladou Madonnu, mladou Cher, svého šéfa, u kterého objeví, proč je tak zahořklý a publikum odzbrojí písničkou Dancing Queen. (05.12.2008)

Když mi bylo pět, šest let, tak jsem tento seriál miloval a neustále si zpíval úvodní písničku ,,Bring it all back." Když jsem si ho po deseti letech pustil, nevěřil jsem svým očím (a uším). Z mého milovaného, skvělého seriálu najednou bylo podprůměrné televizní béčko. Už jen příběh je opravdu slabý. Partička sedmi mladých, charismatických zpěváků se bezhlavě vrhá do Miami s vidinou velké slávy, ale narazí hned při první příležitosti. Naivně věří, že budou bydlet v pětihvězdičovkém hotelu, ale místo toho jsou ubytováni v Howardově motelu, díře kde si musí vydělat poctivou prací. Howard se mi jako postava líbil, je to chamtivý despota, který nakonec zjistí, že S Club jsou vlastně skvělí. Ještě lepší než Howard je jeho asistent Marvin, který je na ně pro změnu hodný, podlézá Howardovi a vypadá jako Borat. Co mě však trochu iritovalo, byla naprostá lehkovážnost seriálu, vždy se objevila nějaká ,,napínavá" zápletka, jejímž rozuzlením bylo zpívání a tanec, prostě pařba kde se všichni usmívali. Zkrátka, Miami 7 je lehkovážná, rozjuchaná, inteligenčně nenáročná zábava na dlouhé odpoledne, ale ne na celé dny. (26.09.2011)

Noo já se řadím k zástupu, který to kdysi vcelku pravidelně sledoval. Bylo to sice přitažené za vlasy a naivní, jenže i zábavné. Tančící partička charismatická a dodnes si od nich poslechnu nějakou písničku. Rád na to vzpomínám. http://www.youtube.com/watch?v=Tgu56ur7LIw (17.01.2011)

Tady ani tak nešlo o to, že mi bylo dvacet. Ale že bylo dvacet právě micinkám z tohoto díla. To je pak těžké držet si odstup sofistikované kritiky......Kukadla, to je jeden Disney vedle druhého, zoubky věčně rozesmáté, rovné a povesměs všechny pospolu, ještě k tomu hrající si na mléčné. Umělecký přínos lidstvu to samozřejmě nemá žádný. Ikdyž možná, že kdyby Goethe tenkrát v Marienbadu zahlíd pod slunečníkem některou z těchto prcin, mohl vzniknout majstrštyk. Filozoficky bych to ale shledával podnětu nehodného reakce. Stejně jako plýtvat literárním nadáním na kritiku S Club 7 v Miami. 20% (15.02.2011)