CQ

Mám slabost pro filmy o filmařině jako AMERICKÁ NOC a CQ mě svou hravostí opravdu potěšilo. Líbilo se mi lavírování mezi těžkou komercí v podobě krásně povrchního a stupidního blockbusteru DRAGONFLY/BARBARELLY a naivní uměleckou snahou o nalezení sebe sama skrze film po vzoru Nové vlny, přičemž ani jedné straně se nenaddržuje. Film jsem si užil hlavně kvůli parafrázování BARBARELLY, která se mi sice nikdy moc nelíbila, ale něco takového bych si chtěl taky jednou natočit, a dostala mě i karikatura Pontiho. Příjemný a slibný celovečerní debut Romana Coppoly, jehož půvabná sestřička mi dluží přes hodinu a půl života za jednu z nejnudnějších sraček jaké jsem kdy viděl a sice ZTRACENO V PŘEKLADU. (24.01.2006)

Přesně opačnou cestou než jeho sestra, razící heslo „méně je obvykle více“, se vydal Roman Coppola a ve snaze procpat toho do svého filmu co nejvíc natočil skvostně interesantní maglajz. Měla to být pocta nové filmařské vlně šedesátých let s autobiografickými prvky? Nebo surrealistická romance? Nebo filmařská recese mísící Barbarellu s filmy Stanleyho Kubricka a jiných klasiků? Mělo to vůbec dávat smysl? Je mnoho špatných filmů se zajímavým nápadem. Ale tohle není ten případ. Není špatný, není až tak zajímavý, je to chaos. Stačí si však uvědomit význam fonetického přepisu jeho názvu a jste v tom až po uši. Tenhle chaos totiž není blbej. 60% (28.01.2006)

Sic je to už tak, že synek slavného tatíka má v branži cestičku umetenou, ale žádná katastrofa z toho bohudík nekouká. Alespoň pro mě. Cinéphilství, jak jsem tu už ostatně zmiňovala nesčetněkrát, můžu na všechny způsoby, tedy i jako CQ. Nápad vizuálně od sebe oddělit různé časy a prostory, ve kterých se jednotlivé linky příběhu odehrávají, mě velice zaujal, stejně jako hlavní představitelka, která je víc než sexy. Ale absolutním bonbónkem je Jeremy Davies, tenhle kluk by rozhodně neměl být nikým přehlédnut. (05.02.2006)

Tvořit po všech stránkách klišovitý a v mnoha ohledech nekonzistentní film se může jevit jako marná práce, ale pokud se do věci vloží nadšení a hlavně láska mladého filmaře (překvapivě dobrý herecký výkon Jeremyho Daviese) ke krásné fiktivní superagentce, může se stát i zdánlivě nemožné. Když se ohlédnu za technickým zpracováním CQ, chválím použití záměrně nepřesvědčivých kulis a reálií, připodobňujících filmy a seriály šedesátých a sedmdesátých let. A samozřejmě nejen ty, retro-vyznění filmu napomáhá i stylový výběr hudby nebo příhodné kostýmy. Trochu se mi nezdála zmatená režie a podivná kompozice, ale to tak nevadí, vždyť se jedná o debut. Celkové pojetí bylo příjemně odlehčené a stylové a nepostrádalo několik sebeparodických prvků, příběh používá motivy natáčeného příběhu i v reálném světě a bez upozornění prolíná realitu se sny a představami, což zde ovšem bezprostředně souvisí. Ve filmech, jejichž dějová linie se točí okolo natáčení jiného filmu, jsou scény často podobně roztroušené, tomu se takřka nelze neubránit kvůli prolínání více, takřka nesouvisejících dějů. Krásně to vyrovnává vnitřní dilema našeho hlavního hrdiny a především vynikající záběry z natáčejí jeho autorského filmu. (25.01.2006)

Takový malý a vcelku zábavný film o filmařském nadšení, bez něhož by se nedalo dělat asi ani to nejstupidnější béčko. Nevím, jestli opravdu existují lidé, pro které je točení filmů (mám na mysli těch, které jsou vyloženě špatné) posláním, ale jestli ano, pak byl tenhle film nejspíš o nich. Anebo se pletu a celé to bylo úplně o něčem jiném. Ale to je jedno. Prostě se na to dalo koukat, aniž by se člověk nudil. A těch malých citací Truffauta a Felliniho si nebylo možné nevšimnout. Nijak filmu neublížily, ale ani ho nijak neozvláštnily. (13.12.2006)