Utopie - Nejvíc lidí žije v Číně
Folk flest bor i Kina
Utopia - Nobody is Perfect in the Perfect Country
Obsahy(1)
Kdo vlastně žije v Norsku, v této na první pohled úplně dokonalé zemi? Odpověď na tuto otázku můžete najít v překvapujícím filmu vyprávějícím osm příběhů inspirovaných osmi politickými stranami, které napsalo šest scenáristů a natočilo devět režisérů. Vše se odehrává během magických čtyřiadvaceti hodin před norskými volbami při benzinové pumpě, jež patří jistému Lassemu. Toto místo je jakýsi mikrokosmos, reprezentující celou norskou společnost: v této řídce osídlené zemi velkých vzdáleností se každý, kdo chce volit, musí zastavit pro benzin a natankovat. Lasse si sice vydělává na živobytí prodejem benzinu, ve skutečnosti by ale chtěl být pilotem. Teď ho však čeká neuvěřitelných čtyřiadvacet hodin... Absurdní komedie o maličkostech a jejich obrovských důsledcích. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (76)
Přišlo mi, že povídky vůbec nevystihují ty politické strany, které mají vystihovat. V čem souvisí nahý chlap pobíhající po lese s konzervativní stranou? O čem byla ta povídka s tím stopařem? A takových otázek by se vyskytlo více. Pro mě jako pro politologa a pro obdivovatele Skandinávie poměrně hluboké zklamání. ()
Skvostné pohlazení, poplácání i pár facek do života ze života Norů. Nejen blond vlasy, ale především tragikomické "neočekávanosti" života z okolí i ze samotného srdce čerpací stanice (která ani zdaleka nenabízí jen krmi našim plechovým miláčkům) jsou šroubky a nýtky jednomu letadlu (dvouplošníku), které je všem mikropříběhům pojivem a jako jediné nám pomůže se nad to všechno nakonec povznést. Takže je již jasné, o čem to celé je? No jo, tak mrkni na Faye a další odkaz v jejím komentáři. .... A Čína? To slovo zde také zazní. Dvakrát. ()
Ten, kdo mě zná, tak ví, že mám severské filmy ráda a tudíž jsem se s mírnou zvědavostí pustila i do tohoto zajímavého filmového experimentu. Středobodem všech příběhů se zde stává benzínová pumpa s prodávající postavičkou Lassem, jehož osobní příběh se prolíná všemi ostatními. V obsahu se sice píše, že všech osm příběhů má politický podtext, který jsem sice občas zaregistrovala, ale rozhodně jsem ho cíleně nehledala. Téměř vždy je pro mě film skládající se z více příběhů těžko hodnotitelný a nejinak je tomu i tady, protože ne každý z příběhů mě zaujal. Některé příběhy jsou absurdní až snové, některé smutné, jiné úsměvné a satirické atd. V komplexním hodnocení se nakonec přikláním k horší čtyřce ve srovnání s jinými podobně povídkovými filmy. ()
Norská povídková politická satira. Odrazuje vás to? Tak se nenechte odradit. Přišli byste o svěží, zajímavý, nádherně ironický film, který si v každé z povídek bere na mušku jednu z norských politických stran. Jednotlivé povídky můžete chápat jako výstižné alegorie jednotlivých stranických ideologií (strana práce aneb kam vede solidární jednání bez promýšlení důsledků) nebo jako vtipné a někdy dojemné příběhy ze života. Pro všechny příznivce politické nekorektnosti a taky pro odpůrce dobročninných sbírek ;) ()
5* tento film patří mezi první, kdy jsem se začínal seznamovat se skandinávskou kinematografií a oblíbil jsem si ho natolik, že si ho občas zopakuju a doporučuji kudy chodím. Zejména kvůli upřímnému a příjemnému humoru, nadhledu a lidskému přístupu. A možná je to i jediný povídkový film, který má ode mě plný počet hvězdiček. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Galéria (4)
Fotka © CinemArt
Reklama