Obsahy(1)
Kdo vlastně žije v Norsku, v této na první pohled úplně dokonalé zemi? Odpověď na tuto otázku můžete najít v překvapujícím filmu vyprávějícím osm příběhů inspirovaných osmi politickými stranami, které napsalo šest scenáristů a natočilo devět režisérů. Vše se odehrává během magických čtyřiadvaceti hodin před norskými volbami při benzinové pumpě, jež patří jistému Lassemu. Toto místo je jakýsi mikrokosmos, reprezentující celou norskou společnost: v této řídce osídlené zemi velkých vzdáleností se každý, kdo chce volit, musí zastavit pro benzin a natankovat. Lasse si sice vydělává na živobytí prodejem benzinu, ve skutečnosti by ale chtěl být pilotem. Teď ho však čeká neuvěřitelných čtyřiadvacet hodin... Absurdní komedie o maličkostech a jejich obrovských důsledcích. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (76)
Když dědci padali do bažiny a zpívali, tak jsem se fakt řehtal, ale zbytek rozhodně veselý není. Spíš smutný. A ve výsledku zdaleka ne tak objevný, jak se tady píše. Ano, Utopie utrpěla mou percepcí, protože jsem si ji pustil hned po Interstate 60, kde se každý jiný film z vnitřního hlediska zdá být extrémně vyčpělý a prázdný, ale špatný film to není. 70% ()
Ten, kdo mě zná, tak ví, že mám severské filmy ráda a tudíž jsem se s mírnou zvědavostí pustila i do tohoto zajímavého filmového experimentu. Středobodem všech příběhů se zde stává benzínová pumpa s prodávající postavičkou Lassem, jehož osobní příběh se prolíná všemi ostatními. V obsahu se sice píše, že všech osm příběhů má politický podtext, který jsem sice občas zaregistrovala, ale rozhodně jsem ho cíleně nehledala. Téměř vždy je pro mě film skládající se z více příběhů těžko hodnotitelný a nejinak je tomu i tady, protože ne každý z příběhů mě zaujal. Některé příběhy jsou absurdní až snové, některé smutné, jiné úsměvné a satirické atd. V komplexním hodnocení se nakonec přikláním k horší čtyřce ve srovnání s jinými podobně povídkovými filmy. ()
Veľmi príjemný pohľad na nórsky svet. Každá "poviedka" sa snaží povedať čosi o spoločnosti a nebojí sa kritizovať. Napriek tomu, že snaha povedať NIEČO VIAC je veľmi silná (a možno trochu prvoplánovaná), je to podané úsmevným spôsobom, takže film nenudí a donúti vás zamyslieť sa aj nad tým, či náhodou najviac ľudí nežije okolo nás... ()
Norská povídková politická satira. Odrazuje vás to? Tak se nenechte odradit. Přišli byste o svěží, zajímavý, nádherně ironický film, který si v každé z povídek bere na mušku jednu z norských politických stran. Jednotlivé povídky můžete chápat jako výstižné alegorie jednotlivých stranických ideologií (strana práce aneb kam vede solidární jednání bez promýšlení důsledků) nebo jako vtipné a někdy dojemné příběhy ze života. Pro všechny příznivce politické nekorektnosti a taky pro odpůrce dobročninných sbírek ;) ()
5* tento film patří mezi první, kdy jsem se začínal seznamovat se skandinávskou kinematografií a oblíbil jsem si ho natolik, že si ho občas zopakuju a doporučuji kudy chodím. Zejména kvůli upřímnému a příjemnému humoru, nadhledu a lidskému přístupu. A možná je to i jediný povídkový film, který má ode mě plný počet hvězdiček. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Galéria (4)
Fotka © CinemArt
Reklama