Šinseiki Evangelion gekidžóban: The End of Evangelion

Psycho alternativní vize konce NGE. Těžko hodnotit, zda lepší nebo horší, ale prostě jen méně abstraktní a ve všem hodně barevná až přehnaná záležitost. Musím však říct, že i přes akci tu přibylo nudných míst, v kterých se postavy snaží prodat "vyšší moudrost autorů". To bylo v seriálu na hraně, ale tady tu hranu přechází a i přes působivé nápady to je prostě trochu jiný svět... Se vším všudy. I ty myšlenky a ta celková pointa jako by napadla Hideakiho Anno dva dny před začátkem "natáčení":). Krom toho, celý seriál jsem se obával sexistických pohledů a narážek, které byly v malé míře, ale tady naprosto zbytečně přecházejí do zbraně. Když o tomhle konci někdo bude mluvit jako o kultovním, asi se jen zeptám, jak ho tedy pochopil... Myslím, že to bude konec našeho rozhovoru a ten člověk mě už nebude chtít vidět. Teď jde o to, jestli to tak Anno chtěl nebo ne. (ne, že by to pochopit nešlo, jen mi přijde, že je tam těch (chvílemi rádoby-) "symbolů a filozofie" tolik, že je těžké vybrat, co autor považoval za stěžejní...a co je výplod fantazie diváka:)) (17.01.2010)

Jedinej anime film u kterýho se mi v hlavě mísí pocity štěstí a totální beznaděje. End of Evangelion jsem musela zkouknout ve dne. Narozdíl od seriálu, kterej jsem bez problémů dávala v noci. Totálně masakrujicí scéna s Asukou a následnej end doprovázenej písničkou Komm, süßer Tod byl pro mně opravdu značnej rozklad. No ikdyž se na film kouknu po několikáté, pokaždý si ho vychutnám stejně jako poprvé. Celá série Evangelionu je prostě počin, co stojí za to vidět. (30.09.2010)

Dojmy z konce seriálu částečně napraveny. Proč jen částečně? Jak už tu padlo, ze začátku je to bomba plná akce, která se nikde nezastavuje a emoce se řeší spíš jen okrajově. Pak se ovšem film vrátí k filozofování a pocitům a prožívání postav a jsme tam, kde jsme na konci seriálu byli. Naštěstí s lepší animací a o něco menším zaměřením na Shinjiho, jehož otravnost pro mě zde dokonce překonala Asuku (ta mě naopak překvapila během jednoho souboje). Možná by neškodilo být trochu doslovnější - nemám sice ráda, když tvůrci zbytečně vodí diváka za ručičku, ale tady je to občas tak... matoucí, překombinované, že by pár slov neuškodilo. Pokud nemáte rádi film 2001: Vesmírná Odysea, tady Vás čeká minimálně zklamání. 7/10 (30.10.2019)

Moc jsme si nepomohli, ale beru. Prožil jsem si sinusoidu nálad, která začala WTF momentem v nemocnici, aby to Asučin hněv nakopl na nejvyšší obrátky a poté to neblaze dokonala zdlouhavá, surrealistická a náboženská pasáž, kterou jsem bez dodatečného externího dovysvětlení nedokázal pobrat. Každopádně právě díky této znalosti jsem s výsledkem spokojen a pasuje mi ke kolosálnímu seriálu jako to vhodnější zakončení, které, ač to zní divně, dává větší smysl. Jsem ale nicméně toho názoru, že místo těch obrázků by mnohem vhodnější forma zapracovala například konverzace Shinjiho s Rei, která by značně usnadnila odpovědi na všechny položené hádanky. Hudba a kresba zaslouží palec. 70% (28.07.2017)

Tak trochu se zopakoval do filmu vývoj seriálu. Prvotní nadšení se postupně proměnilo v silné zmatení, a tak bych si rád nějak vyprosil další konec. Začátek je naturalistický, plný silných emocí a fantastický. Ve druhé části se opět probudily zhoubné myšlenky autorů, posunout dílo do nějakých vyšších sfér. Namísto Jungeho si berou do parády Nietzscheho a histrorie se trochu opakuje. Tentokrát je zde však přecijen více děje, a tak jsem i spokojenější. Film sice na nic z nastolených otázek neodpovídá, ale v té záplavě informací a skvělé hudby to je člověku v tu chvíli asi jedno. (22.07.2008)