El asesino no está solo

Vše podstatné velmi výstižným způsobem (krátce a jasně) formuloval Pepua. Skutečně to není jediný film který se zabýval podobnou myšlenkou - konceptem (tam bylo mnoho filmů před i po). Sám za sebe bych jen dodal že mě osobně filmy kde vrah je znám od samého začátku neberou tolik jako ty, kde je identita vraha divákovi neznámá (skrytá) až do samého konce, který se ještě mezitím kolikrát změní. Vždy ale záleží na stylu a na vývoji spiknutí a tajemství a tady to bylo stále docela zajímavé a nikdy ne nudné. Veškeré tajemství směrem k divákovi, tady vycházelo za tohoto předpokladu, "proč? (tedy proč to ten mladík vlastně dělá)" "a co? (co ho k takovému jednání vlastně vedlo)". Určité znaky a indicie jsme letmo - malým náznakem, dostávaly (formou flashbacků) už od začátku, každopádně zcela jasno měl divák až těsně před koncem. Zabijákova vražedná zbraň byla celkem netradiční (tak mě tak napadá, že jsem nic takového v žádném giallo neviděl, když tak mě opravte), podobně jako drobný fetišistický detail (posedlost "zvukem" klapajících dámských bot na podpatcích). Docela slušné - lehce nadprůměrné giallo španělské produkce, které si určitě zaslouží mnohem větší uznání a pozornost než které se mu doposud dostávalo. Atmosféra, hudba, Maria Rohm (prostitutka) ve svém předposledním filmu. 3*. (16.04.2013)

A máme tu dalšího vraha, který koná na základě prožitého traumatu v dětství. Tohle španělské giallo je zvláštní snad jen tím, že vraha známe hned od začátku, i když se jedná o drama, celkově je film docela příjemný, se zasněnou atmosférou. Většinu hudby údajně složil Stelvio Cipriani, přičemž původně byla složena pro film Femina ridens. Hodnocení mezi 2-3*, tentokrát snižuju na 2*. (06.04.2012)

Śpanělské giallo, přímočaré a s jasným vývojem.(50%) (15.10.2023)