Good Time

Forma neodpovídá obsahu. Nebo ještě líp vizuál a rychlý střih neodpovídají dění. "Dobrý časy" jsou kupodivu málo intenzivní, podivuhodně pomalé a herecky ne úplně výrazné (Pattinson je tu zajímavý, ale kamera, a to přehnané stříhání úplně nedávají šanci vychutnat si jeho hajzlíka naplno). Příběh Constantina navíc postrádá závěrečnou pointu. Jakýsi závěr dostane aspoň Nick, jehož poslední scéna je i ve své neokázalé jednoduchosti fakt silná. Film zabaví, ale asi nebudu mít potřebu se k němu někdy vrátit. Potenciál byl přitom obrovský. /60%/ (22.03.2024)

52. MFF KV -- Pokud můžete chytit Dobrý časy na plátně, tak neváhejte ani vteřinu. Tenhle trip, který vás vtáhne prvním znepokojujícím záběrem a vyplivne s blonďákem na zadní sedačce policejního auta se vymyká běžným žánrovým škatulkám. Záběrování, použítí hudby, obsazování ksichtů z ulice a příběh, který se ubírá naprosto neodhadnutelným směrem dělají z tohoto filmu velkou vstupenku k zajímavé filmové kariéře pro Safdie Brothers. Ostatně do jejich připravovaného projektu Uncut Gems už se montuje i samotný Marty Scorsese. Protože tohle jsou tak trochu Špinavé ulice pro novou generaci. A Pattinson? Je vynikajicí. Za 5 let bude tenhle kluk úplně někde jinde (vycházím i z jeho připravovaných projektů) a nikdo se mu nebude smát kvůli Twilightu, stejně jako dnes nikdo neřeší DiCapriův Titanic. Plátno si dám hned v ozvěnách Varů znovu. (07.07.2017)

Dobrý časy by se daly popsat jako zprzněná mise GéTéAčka, odehraná s chybějící klávesou pro pohyb zpět. Metoda pokus omyl se táhne po celou stopáž a na omylech vývoj příběhu stojí. Od chvíle kdy jsou bráškové na place oba dva, dostávám proud informací, který mi tvůrci servírují těžko popsatelným způsobem. Energii kterou ze snímku vnímám jsem měl možnost zakusit jen párkrát. Agresivní narace, detailní záběry a práce se zvukem strašně připomíná holky z jarních prázdnin, mrazivý fíling jakoby mi někdo do krevního oběhu pouštěl čerstvě seřízeným kompresorem, takže můžu okusit chladné letní ráno s pocitem slušně zvládnuté čtyřiadvacetihodinovky. (Springbreakers, Drive, Training day). Rád bych potenciální diváky navnadil tvrzením, že si na své přijdou fandové výše zmíněných snímků ale mnohem přesnější tvrzení bude - tady si přijdou na své především fandové dobrého filmu. (05.02.2018)

Klíčové slovo tohohle zázraku je past. *** Např. proto, že přestože zobrazované scény jsou plné pohybu a barev a blikání a chvění, jízdy a míhání, běhu a rvaček, vzdor očekávání nejsou vůbec nepřehledné.... záběry jsou dlouhé a klidné a nechávají diváka (který na tu vějičku nesedne a snaží se) všechno soustředěně přehlédnout, sledovat nerušeně, vtáhnou ho dovnitř úplně plasticky, poskytují ve skutečnosti tolik času a prostoru, že navozují pocit, jako byste opravdu mohli vstoupit dovnitř a filmem se po libosti procházet.... ano, jako na tripu. Ostatně ta láhev s LSD tam nelétá vzduchem pro nic za nic, a také barevnost scén, kontrasty barev, jejich přelévání a proměnlivé harmonie mezi různými věcmi a postavami a prostředím vzbuzují nutkání tomu přiřazovat vlastní život a smysl a podněcují představy o tom, že všechno na sebe navzájem živě, nervně, synergicky reaguje, všechno o sobě a probíhajícím dění ví. Hudba funguje stejně jako barvy, jako empatický tvor, a výstupy mohou být synestetické. ***** Past i proto, že celý film, byť zobrazuje, jak se z ryzího srdce vytoužený záměr kurevsky zoufale nedaří, není to proto, že je absurdní a že si ho vytyčil nýmand a ztroskotanec, ale protože v tomhle "kurevským" světě tvořeným z překážek v podobě druhých živých lidí lapených v systému krysího závodění prostě záměry ryzího srdce a nesobecké touhy nemají šanci, a tak to nakonec není film o zoufalství, ale o lásce. Film o pasti, do které se láska v tomhle "zkurveným" světě dostává. A nakonec a mimo další je to past i proto, že kdo nezůstal až do posledního slova závěrečného songu v titulkách a neposlechl si ho komplet, přišel o kontrapunkt k zobrazovanému ději a nakonec i o celou pointu. Ale to nevadí, protože i takoví se nakonec dostanou na místo, kde si budou dělat, co budou chtít, a kde si budeme moct klidně i hladit krokodýly. (Lucerna, Malý sál) *~ (28.08.2017)

I když má film od začátku do konce naspeedované tempo, tak se přesto film Good Time v mých očích rozjíždí pomalu. Trvá, než si film trochu "sedne", trochu lépe se vyjasní postavy a příběh začne být zajímavější. Pak je to ale super jízda. Bratři Safdieovi stejně jako v Uncut Gems nabízí pohled mezi nepříliš sympatické lidi, tentokrát jde především o různou chudinu z New Yorku. Hlavní hrdina Constantine alias Connie (Robert Pattinson) je zajímavá postava. Je to totální zmetek, který se křečovitě snaží starat o svého retardovaného bratra, ale jinak je to naprostý sobec, který využívá své výřečnosti, šarmu a schopnosti plánovat věci za pochodu. I když se Connie z lecčeho vykroutí, tak je film realistický mimo jiné i v tom, jaké neuvěřitelné zmatky se dějí při téhle nečekané vlně zločinu, která vypukne bankovní loupeží. Good Time svižně zavádí diváka do všemožných zákoutí New Yorku a jen těžko se dá odhadnout, co se stane dál. Herci jsou navíc skvělí a režiséři čarují zajímavou atmosféru. Nebýt "pomalejšího" začátku přemýšlím i o větším hodnocení. Fakt zajímavý a jedinečný kousek. (8/10) (03.01.2021)