Extrapolácie

Chtěla bych moc ocenit práci scénáře, který není jednostranný. Ukazuje příběhy a pohnutky jak těch na správné straně, tak těch na špatné straně. Tedy, pokud to rozlišit lze. A ukazuje svět, jaký doopravdy je. Včetně té myšlenky, která pomáhá dost lidem večer klidně spát: "Dnes je to ještě dobrý. Ať se postarají ti po mě. Nebudu dělat všechno práci za ně.". Možná právě proto antologický formát tomuhle příběhu sluší nejvíc. V prvním díle se nám v roce 2037 představí některé z postav a divák potom dál sleduje jejich jednotlivé, byť propojené, příběhy v dalších budoucích časech. S tím, že je předem jasné, že odsoudíte tak jako tak určité postavy (které se chovají sobecky a všechno popírají kvůli profilu nebo ty které jsou připraveny obětovat i svůj vlastní život jenom proto, aby poukázali na to, co je špatně) na základě svého vlastního životního názoru a náhledu na svět. ***** Na Předsevzeti jsem se moc těšila, protože trailer tuhle minisérii prodal dokonale. Uznávám, někoho mohla nachytat pouze slavná jména (a to jich v traileru byla jenom polovina), ale výsledek předčil má očekávání. Protože Předsevzeti nejsou jenom o tom, že někdo je zlý korporátní mafián pod kterého područí pomalu začne každý trpět. Na začátku vyprávění je nastavený problém: Pokud uděláme jeden ústupek. Pokud kvůli jedné věci povolíme limity druhé věci, jaké to bude mít následky. A to je na tom všem to nejděsivější a vidíme to vlastně i ve skutečném životě. Ale jak dlouho lze ustupovat, než ta skála bude těsně za našimi zády, a už nepůjde jít dál? ***** Možná proto právě antlogické vyprávění sluší příběhu nejvíc. Přes klimatické změny sledujeme příběhy jednotlivých lidí, kteří jsou tím ovlivněni. A dost se mění i způsob vyprávění v průběhu oněch 33 let příběhu. První díl je takový dětsky naivní. Druhý už je náročnější. Přičemž třetí se neváhá opřít do otázky "Jak nám tohle může bůh vůbec dělat?", zatímco lidé si sami hrají na boha v díle dalším a potom musí žít s následky. Příběh se navíc nebojí ukázat závislost na technologiích, kdy si toho jsou společnosti moc dobře vědomi, a tím pádem mohou zneužívat změnu klimatu ke svým profitům kvůli zoufalosti lidí. Ať už z důvodu svých slabostí, závislostí nebo nemocí. A poslední tři díly jsou herecký a myšlenkový masterpice s tím, že poslední díl asi nejvíc. Protože tam vzadu ve stínech se celou dobu skrývá člověk, který před 33 lety dopustil tuhle velkou změnu, protože chtěl žít pro "teď", které mu přineslo větší profit. Prostě jenom dva stupně navíc, že? To je skoro nic. Právě co ke řečeno v posledním díle má největší dopad, protože nenásilně spojí, co bylo řečeno předtím. Velice silné. Kruté, ale pravdivé. ***** Byla jsem nadšená výpravou a lokacemi. Každý díl se odehrává jinde a ani jedno místo není ošizené nebo má míň než druhé. Každý díl je napsaný perfektně a zároveň jinak. S citem pro detaily a hned několikrát mě emočně zasáhl kvůli osudům lidí, o které zde jde především. Rozsáhlejší recenze ZDE. (22.04.2023)

No uf! Začínáme v roce 2037, kde je to především o představení postav a jaké názory zastávají. Ať už od normálních lidí, po politiky, aktivisty nebo podnikatele, kteří chtějí žít pro dnešek. A problém je v tom, že je to prostě až moc dobře napsané. Politický boj o "pár stupňů oteplení"? No, následky znají všichni a stejně volí raději jistotu přítomnosti. A možnosti napakovat se, dokud to jde. Skvěle zahrané a kvalitně natočené. Ale jo, trocha té naděje na konci byla fajn. Já zastávám myšlenku, že Země skončí lidmi tak zničená, až všichni lidi chcípnou. A potom dostane fauna a flora druhou šanci, protože jí do toho nebude kecat žádnej dement... (07.04.2023)

A teď už tedy příběhy jednotlivých lidí. Jsme roce 1946 s Rebeccou, která skutečně získala práci, kterou předtím chtěla. A musím říct, že to bylo docela drsný. Ale zároveň bohužel pravdivý.  Věděla jsem, že u tohohle seriálu se nevyhnu podobné větě, ale bohužel to musí padnout: Lidi, proč se na koukáte a blbě hodnotíte, když vám téma nic neříká? Pokud druhý díl nazvete "nudné plkání s velrybou", tak jste absolutně nepochopili, co je sdělení a co se tam tu skoro hodinu dělo. Netrapte sami sebe a nás, kteří to chápou, a prostě na to nekoukejte jenom kvůli obsazení. Děkuji. (07.04.2023)

V roce 2047, když se Miami sotva drží pod neustálými záplavami, a většina lidí se postupně přesouvá do vnitrozemí, otázka toho, zda tohle pro nás bůh vážně chce s těmi všemi věcmi kolem, je proto dost závažná. Ale ne každý si to uvědomuje. Možná je vážně třeba tragédie, aby si lidé uvědomili, co je to hlavní. Hlavní ti, co to už zapomněli... (09.04.2023)

Neskutečně silné dilema z roku 2059. Je tady něco, co může pomoct. Možná na chvíli. Ale může to mít následky. Kdo ví? Možná to bude ještě horší.... (09.04.2023)

Druhá polovina roku 2059 dostatečně ukázala, jak to hraní na boha dopadlo... (09.04.2023)

V roce 2066 se znovu setkáváme s Ezrou. A bylo to docela náročný. Následky jeho nemoci v kombinaci s technologiemi a jak funguje společnost, bylo hodně silný. Společně s druhým dílem mě tenhle zasáhl zatím nejvíc. (21.04.2023)

Téma rozebírané v roce 2068 je dost drsné a skvěle ukazuje kam se lidé posunuli od roku 2046. Jednou až (pokud) to bude lepší, jak se vrátit na krásnou, perfektní a "opravenou" planetu Zemi. Má to ale dost etický problém ohledně toho, pro koho je tohle řešení určeno, a kdo bude potom ten "fyzický nahraditel" a co se stane s jeho životem. Po předchozím díle dost odvážné zamyšlení a komorní ztvárnění, kde se všechny ty myšlenky rozehravají mezi čtyřmi lidmi během večeře. (21.04.2023)

Začíná soud století. A je tak snadné obvinit "hlavního padoucha", který se víc soustředil na prodej produktů na zlepšení života, než samotné zlepšení života, když by mohl tedy všech těch peněz využít. Ale padne tam ta důležitá věta: "Stalo by se tohle všechno, kdybychon nechtěli stále víc?" Protože kdo je vinný víc? Ten, kdo něco chce nebo ten, kdo mu to dal? Ale poslední vět jsou možná kruté, ale pravdivé. Proto dávají naději. Jenom v sebe trochu víc věřit ... (21.04.2023)