In the Country

První "celovečerní" (všimněme si, už toto názvosloví je zaprodáním se konvenci filmovoprůmyslovému komplexu) film vždy politicky motivovaného uměleckého filmaře - všem je jasné, že v zemi Hollywoodu pro takovou kombinaci nebylo místo. S příznačností každé anticipace, která se prorocky naplní (když už filmový historik ví, jak to dopadlo), tento film předjímá mnoho z jeho filmařských osudů: zájem o revoluci světovou i niternou, neztrácení ze zřetele lidský rozměr, zájem o nonkonformní umělecké formy a nutnost nejen duchovní a inspirační emigrace do Evropy, kde Kramer později žil a zemřel... Zde explicitní aluze na Antonioniho a módní téma odcizení druhému kondenzuje s tématem odcizení se sám sobě skrze ztrátu politické motivace a dilematem každého relovucionáře - podlehnout pudu smrti skrze sebedestruktivní úplnou věrnost Ideji větší než život a každý jednotlivec (pro humanismus nevidět člověka), anebo se obrátit k jednotlivým lidem jako zárodkům lidstva v každém člověku a skloubit "normální" život a vlastní angažovanost? Lehce sexistické personifikování těchto protichůdných tendencí, kolem nichž je vystavěna nosná pointa filmu, tradičně přisoudí Ženě roli "principu reality" a Muži pud smrti vědomý si toho, že kdo se do hlubiny nedívá úplně, je jen další kompromisnický přizdisráč. Ověřeno. Kramer však nenatočil jen politickou esej-agitaci ve stylu Chrise Markera nebo Ciné-tracts okolo roku 1968, ale spojil to s výše zmíněným Antonionim a místy film připomene i Rohmera s jeho zálibou neustále analyzovat formou dialogu lidské vztahy a morálku; nebo Cassavetesovy Tváře. (11.11.2023)