Viridiana
Viridiana
Viridiana
Viridiana
Réžia:
Luis BuñuelKamera:
José F. AguayoHrajú:
Silvia Pinal, Francisco Rabal, Fernando Rey, José Calvo, Margarita Lozano, Victoria Zinny, Claudio Brook, José Manuel Martín, María Isbert, Joaquín Roa (viac)Obsahy(1)
Příběh novicky Viridiany, která před složením řeholního slibu navštíví svého strýce s nevinným přáním rozloučit se se svým poručníkem, netušíc, že všechno se vyvine úplně jinak, je v podání klasika španělské kinematografie Luise Buňuela krutou satirou na náboženské pokrytectví. V roce 1961 byla Viridiana oceněna Zlatou palmou v Cannes, v mnoha zemích se však promítaly pouze katolickou církví cenzurované verze a doma v ortodoxním Španělsku bylo jeho promítání zakázáno úplně. Buňuel nesl svou klatbu velmi těžce a svůj další film Anděl zkázy natočil v Mexiku. Satiricko-surrealistická obraznost Viridiany, jednoho ze stěžejních děl Luise Buňuela, však dodnes řadí toto filmové dílo ke špičkám světové kinematografie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (118)
Krásná Viridiana žije ve světě idejí, sní si své sny, ale svět kolem je tak krutý. A lůze se neříká lůza úplně bez příčiny... Bunuel není nudný, dokáže z vypjatých, těžkých témat přecházet do nenucených, optimismem prosvícených scén. Ovšem, co umí nejlíp (tedy aspoň ve Viridianě), to je schopnost šokovat - a překvapení čeká nás, i krásnou Viridianu sposta... Nejnečekanější konec filmu, Bunuel prostě usekne film v místě, kde byste čekali, že se teprve začne rozjíždět hlavní linie ústřední pointy příběhu. To, že mě tenhle stařík šokoval víc než většina současných režisérů, kteří si s cenzurou či ožehavými tématy a novátorskými postupy nemusejí dělat těžkou hlavu, je věc pozoruhodná. Komu čest, tomu čest. 90% ()
Miluj blížního svého? To víte, že jo... asi tak jak to ukázal Bunuel ve svém filmu. Myslím, že myšlenka filmu není silná jen kvůli době svého vzniku. Film sám o sobě možná nepatří mezi jeho nejlepší filmy, ale i tak má velmi vysokou hodnotu a poselství.Už prototo, že Pan režisér dokázal vytvářet tak nádherné a tak zneklidNující obrazy, jako je dívka skákající přes švihadlo, nebo "poslední večeře"... ()
Ve své době jistě kontroverzní film s mnoha smysly a tématy, které byly do té doby tabu. Ukazování toho že konat velké dobro se nevyplácí, přísně utajovaných lidských úchylek a církevní nelibosti hodně Španělům leželo dlouho v žaludku a Luis Buňuel musel emigrovat do Mexika. To byl začátek šedesátých let dvacátého století. Dnes nám zůstává pouze tento film. Film čistý, okouzlující, dokonale propracovaný s překrásnou Sylvií Pinalovou, mužným sympaťákem Franciscem Rabalem a elegantním Fernandem Reyem. "Viridiana" - krásné jméno, krásný film. ()
Viridiana určitě patří mezi opravdové filmové klenoty. Film má stále co říct, působí napříč časem. Nejsilnější stránkou filmu je skandální příběh, který ve své době musel vskutku šokovat. Skvěle provedené je zde řádění tuláků. Jako by v sobě tyto scény měly něco z groteskní šílenosti obrazů Hyeronyma Bosche. Film tím krásně demonstruje, jak nepřevoditelné jsou idealistické církevní hodnoty, na lidi z absolutního dna. Jako by šlo skoro o vyvracení Nového zákona. Naivní idealistka, rádoby spasitelka, není nikým chápána a pokud, tak jen na z přetvářky a její dobrodinní se jen ve zlém proti ní obrátí. Dobro se nevyplácí. ()
Přepsáno v dubnu 2019. Viridiana je výjimečným anarchistickým filmovým útokem na chiméru, jménem život. Luis Buñuel využil další Galdósovu literární předlohu k nihilistickému zahledění se na nabubřelou zbožnost dědictví katolického určení. Vznešené křesťanské ideály jsou v kontaktu s realitou rozervány na malé kousíčky, lidská naivita chvályhodného idealismu dostala výchovný výprask a ušlechtilost je zardoušena ve skupinovém návalu vděku lidské přízemnosti. Skutečná podstata víry je zpochybněna, v reálném prostředí není dobro uznáváno pro své zásluhy a hysterická cudnost je ve skupinových náladách frustrace a zášti haněna, vysmívána a ponižována. Jedním z určujících životních faktorů je pud pod ochranným křídlem Érose, chtíč se snaží dosáhnout svého slastného uspokojení a vznešenost superega má pouze omezenou funkci. Surrealismus Luise Buñuela staví úchvatné obrazové kompozice, symbol si vychutnává účinek všech svých zamýšlených kontroverzí a podniká rafinovaný útok na pokrytectví ctihodného uspořádání společnosti. Poslední večere je zúčtování s očekáváním, trnová koruna následné vystřízlivění ve žhnoucích plamenech existencialismu bytí. Hlavní obětí i nástrojem plánu anarchistického útoku je Viridiana (velmi zajímavá Silvia Pinal), naivně idealistická mladá žena a přepjatě cudná klášterní novicka. Neúprosná blízkost chtíče ji znechucuje a děsí, svatá oddanost víře je životním posláním. Vina za hřích se v přesvědčení askeze středověkého ražení bere za svou, možnost vykoupení i naplnění se počítá přes bohulibou dobročinnost. Pevnost víry se zdá neotřesitelná. Hlavní mužskou postavou je Jorge (dobrý Francisco Rabal), Viridianin nelegitimní bratranec i její oponent způsobu bytí. Nečekaně nabyté bohatství posiluje jeho praktickou činorodost a sladkou vizi budoucí prosperity. Netrpí záští, ani sklonem k násilí a život si užívá bez předsudků. Důležitou postavou je Don Jaime (pozoruhodný Fernando Rey), Viridianin strýc a Jorgeho otec. Osamělost již není dále snesitelná a Viridiana je nejsladším zjevením minulosti. Chtíč se sváří se šlechetností, nenasytně se natahuje po uspokojení, omlouvá se a tone ve vlastních rozpacích a smutku. Výraznou postavou je Ramona (příjemná Margarita Lozano), věrná Jaimeho služebná. Její vděk se vyznačuje pracovitostí i loajalitou a Jorge její život pozvedává k moderní úrovni bytí. K nejvýraznějším postavám žebrácké chátry patří jejich autoritativní slepý vůdce Don Amalio (José Calvo), chlípný mrzák El Cojo (José Manuel Martín), ctihodný stařec Zequiel (Joaquín Roa), "nevěrná" Enedina (Lola Gaos) a ostatními stále vyháněný nemocný José (Juan García Tiendra). Z dalších rolí: původní Jorgeho přítelkyně Lucía (Victoria Zinny), Ramonina vitální a zvídavá dcerka Rita (Teresa Rabal), náhlým přílivem apoštolských bezdomovců znechucený sluha Moncho (Francisco René), či nemile překvapená matka představená (Rosita Yarza). Viridiana je nihilismus zatuchlých vod katolické víry. Morální stav společnosti úpí, lůza uchvacuje svou příležitost k poživačnému řádění. Umně stylizované obrazy sugestivně a důvěrně líčí niternou rozervanost a předkládají úchvatné portréty existencialismu k dosažení řízené kontroverze. Viridiana je jedinečný anarchistický atak na společenské a katolické pokrytectví. () (menej) (viac)
Galéria (46)
Fotka © Unión Industrial Cinematográfica (UNINCI)
Zaujímavosti (13)
- Režisér Vittorio de Sica byl po zhlédnutí tohoto filmu zhrozený a zaražený. Cestou z kina se ptal Buñuelovy ženy, jestli je její manžel opravdu takový netvor a jestli ji v soukromí nebije. (raininface)
- Scenár bol pôvodne schválený španielskymi úradmi s niekoľkými malými zmenami. Hotový film nemali možnosť vidieť, kým sa nehral na filmovom festivale v Cannes, kde získal Zlatú palmu. Napriek tomu boli z toho, čo videli, dostatočne zdesení, aby film zakázali. (Bilkiz)
- Jeden z chudáků, kteří hrají ve filmu, byl skutečný žebrák. Když se Buñuel dozvěděl, že je placen třikrát hůř než ostatní, strašně se rozčílil a zjednal nápravu. (raininface)
Reklama