Rozpaky kuchaře Svatopluka

U tohodle seriálu jsem pokaždé stála o to,vidět i druhou verzi.Tedy tu neodhlasovanou.Faktem je, že možnost "svobodné" volby v tehdejší době inspirovala kdekoho a já vždycky koukala z okna, kde to blikalo jako o silvestru.Nevím jesti se dalo v tomhle interaktivním díle švindlovat,u nás doma se sice vypínače mačkaly, vždycky ale padla věta že to je stejně švindl.Ovšem kuchaři v podání J.Moučky nebo P.Nárožného - suprovej zážitek.Jo a ještě jednu zkušenost mi toto dílko dalo-už poznám nastavovanou omáčku! (07.06.2009)

Rozporuplný a dramaturgicky poměrně nevyvážený Dietlovský seriál. Prvních 8 dílů je vcelku koukatelných a v rámci prostředí, v němž se děj odehrává i zajímavých, titulní píseň je chytlavá. Ovšem díly 9 - 12 jsou neskutečná nuda, takřka nic se v nich neděje a s kuchařinou mají pramálo společného. Ono skoro hodinu sledovat úvahy o tom, jestli umístit sporák doprostřed místnosti nebo do rohu, jak jezdit s vozíkem do zatáčky a nebo kam se zašantročil špalek není zrovna dvakrát poutavé. A nezachrání to ani poslední díl, který se opět více věnuje kuchařskému řemeslu. Navíc považuji za velkou chybu, že Sváťa Kuřátko dost často střídal své působiště. Divák si pak musí co chvíli zvykat na jeho nové kolegy a za těch pár dílů si nedokáže k vedlejším postavám vybudovat nějaké sympatie či antipatie. V době, kdy měl seriál premiéru jsem ho nesledoval, tudíž atmosféru diváckého hlasování nemohu do hodnocení zahrnout. Celkově hodnotím jako mírný podprůměr, kdyby se i zbylá třetina seriálu nesla v podobném duchu jako prvních 8 dílů, dal bych 3 *, takhle jsou to pouze 2. 45% (05.02.2017)

Dosti odpudivý vzhled do centrálně plánovaného hospodářství optikou hotelové a lázeňské kuchyně. Omáčka se vylepšuje glutasolem a nastavuje vodou a mlíkem, v kuchyni lezou švábi, vaří se podle kreténských státních norem a ve třetí cenové skupině nesmíte fasovat svíčkovou. Mimořádně blbě napsaný seriál, který (většinou nevědomky!) ukazuje morální rozklad socialistické společnosti, kde krádeže jsou normou, podlézání šéfům otázkou přežití a kde gramáž masa je politický problém. Největším bizárem je pak 11. epizoda, v niž aspirant na pozici sauciera, toho času v podmínce za napadení, doma „bacil“ svou ženu, načež mu kádrovačka v podniku schválí žádost o práci, protože mlátit ženu je norma a protože si kádrovačka o manželce myslí, že to je píča. Korunu tomu nasazuje hlasování ve studiu, kdy 49 z 67 lidí přizná, že úplatky buď přijali, nebo sami dali. Ostatně celý koncept hlasování diváků dnes působí buď legračně, nebo naopak mrazivě. Podle toho, zda se pousmějete nad naivitou hlasování, které na děj nemá prakticky žádný vliv, nebo podle toho, zda dojdete k depresivnímu poznání, že hlasování je v totalitním Československu jen iluzí svobody volby. Chléb a hry. A glutasol. (17.04.2019)

On je to v podstatě geniální pořad. Je škoda že si autoři nedokázaly více vyhrát z příběhem. ::: .Jednou jsem četl knihu, kde byl stejný princip děje. Knihy byly celkem 3 a každá kniha mněla cca 400 stran. Taky bylo potřeba rozhodovat jak se bude příběh vyvíjet. Konce byly 3 ( 3 knihy ) a v každé situaci bylo psáno něco jako " chcete aby hrdina udělal toto ? Nalistujte stranu xy " ~ ~ : ~ ~ " chcete aby hrdina udělal tohle ? Nalistujte stranu xy v knize 2 " Příběh končil odlišně, po každém takovém rozhodnutí. ----- .Na stejném principu jsem hrál i jednu PC hru. KDYBY se Rozpaky kuchaře Svatopluka, natočily trochu odvážněji a z větším důrazem na následky rozhodnutí, dal bych víc jak ty 3 hvězdy. Jenže tady v tomto seriálu bylo v podstatě jedno jak se diváci rozhodnou, když se pokaždé děj zase vrátí do stejného příběhu. Škoda promarněné šance. Koncept je výborný. U mně to má Svatopluk za 3 knedlíky. (09.11.2014)

Kinoautomat je unikátní a výjimečný československý vynález Radúze Činčery, který ale dostal (těžko v tomto případě však napsat neprávem) mediální tvář Miroslava Horníčka, jenž ho uváděl a ,,obsluhoval". Diváci na Světové výstavě Expo‘67 měli sami možnost v určitých momentech rozhodnout o tom, jakým směrem se má ubírat děj sledovaného dramatického filmového kusu. Něco podobného se pokusili zapakovat československý seriálový král František Filip spolu s elitním českým scénáristou Jaroslavem Dietlem a vymysleli ,,teleautomat", tedy obdobu kinoautomatu, ovšem na seriálové bázi. Nápad to byl unikátní a v zatuchlých vodách československé postnormalizační televizní tvorby dokonce spásonosný...kdyby... Kdyby se tvůrci vyvarovali mainstreamové dobové produkce a hluboce neupadli do dobového tvůrčího stereotypu ála československá posedlost seriály. Dějově a obsahově je tenhle seriál skutečně hodně průměrný. Tři hvězdičky za nápad a nevšední originalitu, interaktivní přístup k televiznímu médiu, hodně skoupě ale za realizaci... (25.11.2007)