Kotva u přívozu

Mně to celé vyznělo jako óda na „práci“ tehdejších hlasatelek. Jako by se bez jejich hlášení o tom, jak se na film dívat zhroutil svět. A vůbec nikdo už mi nenamluví, že neseděla druhá v záloze, ale že musela do akce zrovna hlavní hrdinka filmu. Takže pro mne takto zcela jednoznačný odpad, ale nutno uznat, že občasné hlášky dávaly snímku trošičku „náladu“. A to jako jedné cením. 201301048400/8700 (29.01.2014)

Televizní hlasatelka je asi tak frekventované zaměstnání jako pilot Air Force One, takže se nelze tvářit, že je to ze života. Ale je to milé, dobrosrdečné a okořeněné poctivou hereckou prací, tudíž to beru. S výtkou k žalovatelné kadeřnické kreaci na hlavě Jany Šulcové. Bohužel, trendy hairstylingu tenkrát určovaly právě televizní hlasatelky a Vondráčková. (22.01.2015)

první uvedení na obrazovkách způsobilo rozruch v celé republice. televizní hlasatelky byly od té doby sledovány s mnohem větším zájmem, ale též despektem: nahoře huj, dole fuj, pani, vždyť ukazovali, že od pasu dolů má na sobě jenom spodní kalhotky! prkenná a mrtvolně bílá Jana Šulcová, prkenné a rádoby lidské cameo Oldřicha Vejvody, důstojný Jan Kačer, naslouchající básni během náročné sváteční služby (však by se nakonec ukázalo, že je to pěkný chlípník!), neuvěřitelně infantilní Vladyka (úspěšná umělecká reinkarnace Tomáše Holého, jak už tu mnozí podotkli), rozpačitý Petr Haničinec. nemožné dialogy a na hlavu postavené "komediální" situace bohužel režisérce vydržely až dodnes. pro příznivce filmu S tebou mě baví svět (já k nim nepatřím) je dobrou zprávou, že toto byla umělecká rozcvička paní režisérky (26.12.2011)

Gender Studies jsou na pochodu, zatímco Marie Poledňáková píše a režíruje pro Janu Šulcovou roli ženy s velkým Ž. Její Magda pracuje jako hlasatelka ČST, vychovala syna, staví dům, má vážnou známost (s kamarádským a sexy Haničincem) a zároveň koketuje téměř na pracovišti s dalším idolem (Jan Kačer). Dokáže Magda najít rovnováhu, všem vyhovět a přijmout synovu první velkou lásku (debutující Vida Skalská)? Poledňáková měla za sebou Stoličku a Polepšovnu a před sebou S tebou mě baví svět a přesně takovou je Kotva u přívozu. Z předešlých filmů dál rozpracovává téma matky - syna (tentokráte v odrostlejším věku) a nově se "připravuje" v televizní střižně na nahrávací studio pro rajské uličky. Vytváří svět, kde hlavní hrdinka má za každých okolností hlavní slovo a všem jejím blízkým jde pouze o to ji potěšit. Sci-fi? Atmosféra emancipace na začátku 80. let je nicméně neopakovatelná, Jana Šulcová má několik velice silných scén a prostředí tehdejších Kavčích hor je dobré si zapamatovat. (27.12.2011)

O tom, jak se staví sen. VÁŠ sen. Váš ŽIVOTNÍ sen. Odpočítáváte týdny ... a dny. Protože až bude hotový, bude dokonalý ... a všechno, úplně všechno se díky němu změní - od základů. Dost možná máte pravdu, jenomže věci se můžou pohnout úplně jiným směrem, než očekáváte. Tenhle příběh jsem měla vždycky ráda - jeho humor je pohodový, pohotový - a v každé situaci přátelsky nakloněný svým hrdinům. Jen jedna drobnost pro mě zůstává záhadou: Jak se mohla Marie Poledňáková od návodů na vytrhávání velrybích stoliček a na umisťování problémových tatínků do polepšoven (přes kotvy spuštěné u přívozů) dopracovat až k takové blamáži, jakou je naučné pojednání o krocení krokodýlů. Jak se zdá, jsou věci mezi nebem a zemí, které prostě nelze nijak přijatelně vysvětlit. (Ke srovnávání polibků prostých smrtelníků s polibky Boha či ďábla se nebudu vyjadřovat, protože jsem ještě neměla tu čest seznámit se s filmy Marie Poledňákové, které se touto divácky vděčnou tematikou zabývají.) (25.08.2013)