Mission: Impossible 3

Když jsem film viděl poprvé, nelíbil se mi vůbec. Ale napodruhé už Abramsovi jeho vždy realistický styl žeru. On dokáže, aby vypadala realisticky i ta největší hovadina. V tomhle filmu jsou stejné nesmysly jako v předchozích dílech, ale podáno je to tak lišácky, že bych se dušoval, že všechno, co se tu děje, je i možné. Oceňuju to. (11.12.2009)

Když přišel první Mission: Impossible byla většina diváků potěšena. Ethan Hunt byl prototyp jiného hrdiny než James Bond, přesto že plno hnidopichů tyto dva hrdiny srovnávali je nimi obrovské množství rozdílů. Okouzlil příjemným příběhem, avšak ke konci bohužel zklamal svou přílišnou překombinovaností a zejména vysokým množství zvratů, ze kterých šla mnohým hlava kolem. Každopádně díky vydělaným penězům byl druhý díl jasnou volbou. Přestože se nejednalo o vyloženě špatný film, veliké množství lidí rozhořčil až příliš lineární příběh. Nyní tu máme Mission: Impossible III a režie se ujímá J. J. Abrams, který toho nasliboval až příliš, než aby to všechno mohl splnit. Jak to tedy nakonec dopadlo? Film se rozeběhne okamžitým flashforwarem, který sice působí jako takový malý spoiler, ale zároveň značně popohání film dále. Divák si totiž nemůže být jist, jak zde zobrazená situace dopadne a navíc neustále naráží na situace, o kterých se tam mluvilo. Ihned poté bude učiněna radost zejména všem těm co sledovali již seriál, neboť titulková sekvence se odehrává přesně v jeho duchu, ono vůbec v tomto filmu budete narážet na spoustu odkazů ke všemu co se na něj váže, ale o tom až později. Musím se přiznat, že jsem se ze začátku neuvěřitelně nudil, film si mě ničím nezískal a já se jen modlil, aby se v podobném duchu nesunul až ke konci. Pečlivě jsem sledoval práci filmařů, ale místo slibovaných vychytávek a revoluce v žánru jsem sledoval roztřesenou kameru a mohl číst Abramsův rukopis, který je jasný snad v každém záběru. No každopádně mé modlitby byly vyslyšeny, neboť přišla mise ve Vatikánu, která je opravdu skvělá, vlastně vše co následuje po ní je skvostné. Abrams pouští jednu akci za druhou, avšak vůbec ne na úkor příběhu, vychutnává si scény, ve kterých může připomenout nějakou slavnou část z předchozích dílů – třeba skok ze zdi – a prostě je to nářez. Filmu nepodtrhává nohy ani polidštění děje a pokusy o nabourání divákových emocí, ba právě naopak, působí to tam přinejmenším skvěle, avšak rozhodně nechci říkat, že jsem nenašel nic, co by mě pořádně nenaštvalo. Hlavní záporák je jasný hned a rozhodně je třeba uznat, že v dějinách moderní kinematografie jsem ještě neměl tu čest vidět lepší postavu než je Davian (úchvatný Philip Seymour Hoffman), konečně někdo nekecá, ale jedná, horší je to však s jeho společníkem, který nám zůstává utajen. Právě to slovo utajen je hřebíčkem do rakve. Film se snaží aby diváka ani náhodou nemohlo napadnout kdo to je a používá k tomu již několik let okoukané způsoby, které jsme mohli vidět třeba i v podprůměrném snímku Sám doma 4. Zejména v jedné fázi to působí tak strašně okatě, že jsem byl neuvěřitelně pohoršen tím, jaké dělají tvůrci z diváků debily. Celkově se jedná „jen“ o další Mission: Impossible, což rozhodně není špatný verdikt a pokud to někomu nestačí, pouze čistě konstatuji, že své předchůdce nechává daleko za sebou, jen škoda té obrovské předvídatelnosti. 80% [TOP 19/10 88%] (04.05.2006)

Tuhle sérii nijak zvlášť neobdivuji, dvojka mi dokonce způsobila hemeroidy a zánět spojivek, ale protože jsem zoufalec, co sleduje kdejaký komerční průjem aby byl kůl, neunikl mi ani tento díl. Nadšením si kroužím nasliněnýma ukazováčkama po bradavkách a slastně vzdychám! Pan Ambramovič vzal z dvojky toho šaška s paralizovanýma mimickýma svalama, co dokázal pohledem roztavit pancíř a pomocí sirky a paštiky se infiltrovat do Pentagonu, a proměnil jej ve vyděšenou, ubulenou a ufňukanou limonádu. Chybující, lidštější a uvěřitelnější Tomáš pro mě byl prostě přijatelnější. Tlamu mi hlavně zavřela strhující akce a naprosto famózní práce s kamerou a důrazem pro detail. Děj sice stál za píču, ale pustil jsem si kurva akční film, který mi nabídl perfektní adrenalinovou jízdu a tak přidávám hvězdu za to, že jsem si nemusel lámat hlavinku nad efektem motýlích křídel a smyslem života. (19.11.2013)

Tohle není nejistý filmový debut, ale nefalšovaná dvouhodinová adrenalinová jízda, která v posledních letech nemá obdoby. Abrams vás hned na začátku chytne za koule, dámy prominou, aby vás na konci nechal totálně odvařené, pravděpodobně s otevřenými ústy, zírat na dojíždějící titulky. V tomhle filmu funguje vše. Od geniálního záporáka až po hláškujícího černocha. Lidem, kteří nevidí, kdy si Abrams dělá prdel a kdy na diváka pomrkává bych doporučoval oční kapky, protože nad slunce jasnější už to asi nikdy více nebude. Zapomeňte na předchozí díly, tohle je oproti nim snímek z jiné dimenze. A pokud někde pracují nadlidé, tak zcela určitě kopou za ILM. (05.05.2006)

Pamatuju si, že když jsem viděl film poprvé, pořád jsem přemýšlel nad spojením Králičí packa a hrozně mě to vytrhávalo z děje. Dnes už vím, že je to jen narážka na Abramsův seriál, ale co ví, i dnes mě trojka velmi baví, i když je zas natočená úplně jiným stylem a je podobně jako dvojka netypická pro sérii. Hrozně rád bych zjistil, že jak by vypadala Mise v režii Joe Carnahana, ale to už je historie. (04.08.2023)