Gosford Park

Čekal jsem všechno možný, ale že to bude hlavně vtipnej film, to teda ne. A je. Zatraceně vtipnej. A vymakanej. Scénář musel bejt desetikilová bichle, protože postavy neustále žvaní s úctyhodnou kadencí, ale vyzobávat perličky vtípků, komentářů a hlášek je opravdu vděčná činnost. Režisér pomaličku skládá mozaiku z pestré škály postav od pána domu až po nejposlednější služebnou, každá postava má svůj charakter a vnitřní život. A čím blíž ke konci, tím víc takovej styl oceníte. Můj absolutní favorit se postupně stal z pana inspektora Thompsona. Nejdřív mi připadal trochu jako Columbo, ale vyklubal se z něj inspektor Clouseau a překonal všechna moje očekávání. Trochu mi vadilo to pečlivý dovysvětlování na konci, ale těžko říct, jestli to bylo špatně. Ještě si to musím promyslet, možná bych pak dal i pět hvězdiček. (29.11.2006)

Tento film Roberta Altmana mi jistým způsobem připomínal 8 femmes, ale nenadchl mě nijak zvlášť. Je to konverzační snímek odehrávající se v panském sídle, kde existuje takové "podsvětí" v podobě služebnictva. :) Výborné a hlavně nehvězdné obsazení vás ovšem donutí zůstat u filmu až do konce. "If there's one thing I don't look for in a maid, it's discretion. Except with my own secrets, of course." (29.11.2006)

Typicky velkohubá, kostýmně brilantní a ukecaná záležitost, jejíž tvůrce je (resp. byl) ještě staromódnější, než staromódnost sama. Snímek vyloženě nudí a do cca dvou třetin filmu je to skutečně pokoukání jen pro silné povahy, milovníky silných hereckých výkonů potažmo fanoušky anglické kultury stolování začátku dvacátého století se vším všudy co k tomu patří. Obrovský zástup kvalitních herců byl skutečně potřeba, neboť díky tomu bylo celých těch sto minut koukatelných a jen díky tomu jsem nezmáčkl na ovladači leckdy slastné "off". S nástupem kriminální zápletky se začně alespoň zkratkovitě něco dít a rozuzlení je zajímavé. Scénář je však natolik košatý, že je prakticky nemožné nemít po první projekci totální chaos ve jménech a postavách. Oscar se dává za lepší. (26.11.2007)

Právě tenhle film mě z filmografie Roberta Altmana eminentně zajímal, nicméně musím říci, že náš kontakt se nápadně podobal čelnímu střetu. Nudnější film jsem opravdu už dlouho neviděl. Uznávám, že evokace aristokratické prázdnoty, přetvářky a bezcílnosti se Altmanovi povedla dokonale, podobně jako zobrazení mimetického a neduhy snad ještě prolezlejšího světa jejich služebnictva. Bohužel mi však zobrazované osudy a onen "ironický místopis" přišly jako turistická objížďka po místech, které mi ale lautr nic neříkají. Podobně velice konzervativní a zkostnatělý styl režie, který jen akcentoval vlastnosti zobrazovaného světa, nedokázal ve mně evokovat žádné silnější pocity. Určitá hysterie a ustavičný patos mi po hodině a čtvrt lezly na nervy a vražda, která měla vytvoři iluzi detektivní zápletky, příliš úlevy nepřinesla. Z odstupu se mi skutečně výborný jeví jen konec, který měl v sobě nádech úlevy jak pro mne, tak pro onen nesnesitelný snobský svět, který jakoby smrtí Sira Williama a koncem honu končil... Přes respekt k řemeslnému provedení a přes uznání, že Altmanův tvůrčí záměr byl naplněn měrou vrchovatou, nemohu pominout, že mě tenhle film nechal aristokraticky chladným. (11.03.2005)

Nebylo to ani hvězdné obsazení, nádherné dialogy či snad ona vražda, o kterou v podstatě ani nešlo. Byl to onen svět "pod schody", který nám stařík Altman poukázal. Služebnictvo a panstvo tvoří jakési dva parelní universa, která přestože jsou jako černá a bílá, mají tolik společného. Podstaty problémů jsou stejné a na konci z toho ani jedna strana nevychází jako vítěz. (16.09.2006)