Dva roky prázdnin

Pustil jsem si to víceméně z povinnosti a ze zvědavosti, protože je to další kultovní věc, která mi v mládí bůhvíproč unikla. Píseň Karla Černocha a plachetnice pohupující se na vlnách je nepřekonatelná-to si děcko zapamatuje na celý život. Po úvodní znělce už jsem se ale musel víc snažit, abych si zachoval pozitivní náhled. Jednak za to může zde už tolikrát zmiňovaný tragický dabing, který nahrálo nějaké retardované studio,když seriál v roce 2008 vycházel na levných DVD (verze s původním dabingem od ČST je bohužel prakticky nesehnatelná). A také mne zklamala krátká stopáž - v šesti dílech po padesáti minutách se zkrátka nedá odvyprávět legendární Verneova kniha. A v sedmdesátkách to dokonce šlo do kin jako sestříhaný dvojfilm! Brr!...Nejvíc mě zarazily změny oproti původní knižní předloze.Nevím co tím chtěli tvůrci říct -možná jim bylo jasné, že Dva roky prázdnin všichni už třikrát četli a tak chtěli do TV poslat svěží vítr v podobě jiné verze příběhu...Tak či tak je to klasika,která ovšem zestárla až moc. Dnešní generaci budou ty herecké výkony a styl vyprávění připadat směšné a na formát 16:9 v doprovodu Dolby Digital a vůni popcornu taky zapomeňte. Jenže o tom to tenkrát nebylo. Stejně jako dneska to není o knížkách a hraní si venku... (18.04.2017)

Seriál si pamatuji z dětství. Tehdy mě uchvátil a tak jsem ho dnes pustil svému sedmiletému synovi. Je jím naprosto nadšený, takže asi bude pro tuto věkovou skupinu výborný. Mě ale zarazil ten nejpříšerněší dabing, jaký jsem kdy slyšel. Opravdová hrůza. Z nostalgie nehodnotím, ten dabing mě fakt odrovnal. (23.06.2014)

Konečně jsem se odhodlala podívat se na tento dobrodružný seriál ze svého mládí, od jehož sledování mne kdysi odradil zde několikrát zmiňovaný špatný dabing. Teď jsem jej utlumila a podložila titulky a během dvou večerů si jej promítla. Byly to příjemné večery hlavně díky krásné průvodní melodii, která prostupuje celým příběhem a dokresluje jeho podmanivou atmosféru. Verneovy romány milovala kdysi celá moje generace, stejně jako já tento seriál. Robinzonáda několika chlapců, kterým se prázdninový výlet plachetnicí poněkud protáhl díky bouři a ztroskotání na neznámém ostrově a přinutil je, postarat se o sebe v divočině, to je velmi lákavé téma pro všechny snílky i dobrodružné povahy. Kdo by nechtěl pociťovat vítr ve vlasech a poslouchat šplouchání mořských vln při sledování modrého nebe nad hlavou a nekonečného oceánu kolem. Kamarádské vztahy i vzájemné rozmíšky, které dramatické soužití trosečníků doprovázejí jsou přesvědčivé, stejně jako život na opuštěném ostrově, který se díky zásobám z poškozené plachetnice, stává uvěřitelným. Myslím, že i dnes by chtěl mnohý kluk či holka prožít napínavé prázdninové dobrodružství jako Gordon, Brian, Doniphan, Baxter či Wilcox, ale pak se zase v klidu vrátit ke svému počítači do civilizace. Seriál skončil, sny zůstaly. (19.06.2016)

Bonifan zůstal stejně arogantní jako byl na začátku, a požitek mi kazil opravdu otřesnej dabing, ale i přes to mě seriál zavedl kamsi daleko za dobrodružstvím a "VZHŮRU NA PALUBU, DÁLKY VOLAJÍ, PŘÍZNIVÝ VÍTR UŽ VANE NÁM. TAJEMNÉ PŘÍBĚHY NÁS TEĎ ČEKAJÍ, TVÝM DOMOVEM BUDE OCEÁN..." mi připomnělo, že jsem kdysi byl dítětem se sny a fantaziemi. (15.07.2017)

Vzhůru na palubu, dálky volají... Odrostla jsem sice Julesi Verneovi i dětským dobrodružným seriálům, ale nikdy není na škodu si dětská léta připomenout. Bojovala jsem s příšerným dabingem a natvrdlostí hlavních postav, přesto jsem si Donifana a jeho partu svým způsobem zamilovala a těšila jsem se na každou etapu jejich velice dobrodružné dovolené. (09.08.2009)