Dva roky prázdnin

Bonifan zůstal stejně arogantní jako byl na začátku, a požitek mi kazil opravdu otřesnej dabing, ale i přes to mě seriál zavedl kamsi daleko za dobrodružstvím a "VZHŮRU NA PALUBU, DÁLKY VOLAJÍ, PŘÍZNIVÝ VÍTR UŽ VANE NÁM. TAJEMNÉ PŘÍBĚHY NÁS TEĎ ČEKAJÍ, TVÝM DOMOVEM BUDE OCEÁN..." mi připomnělo, že jsem kdysi byl dítětem se sny a fantaziemi. (15.07.2017)

Dnes už legendární seriál z dětství na motiv románu J.Verna. Mraky let to nedávali a většině z nás z toho utkvěla titulní píseň v podání K.Černocha. Naštěstí to aspoň vydali na dvd a tak jsem to mohl zase vidět. Abych řekl pravdu na začátku asi jako většinu z vás mě čekalo velké zklamaní a to v podobě nového dabingu (původní si asi nikdo z nás nepamatuje) ale tohle co nám připravili je děs a zmar!! Horší dabing jsem ještě nezažil.Naštěstí aspoň písen nechali. Schodou náhod jsem před pár měsíci onu knížku četl aniž bych tušil ,že brzo uvidím i seriál. Tvůrci to pojali hodně volně a a první 4 díly jsou úplně o něčem jiným než je knížka. Tady se vydává na cestu 8 chlapců ve věku 17let a mín ,kdežto v knize je nejstaršímu 15 let a nejmladšímu 8 roků a je jich tam 14 a plavčík. Tady normálně odplují is posádkou a pak vezmou trosečníky z niž se vyklubou piráti ,kteří převezmou lod a chlapce vězní a chtějí po rodičích výkupné. Chlapcům se podaří uprchnout a zmocnit lodi s níž odplují a pak z troskotají na půstém ostrově. Jenže podle knihy se chlapci ocitnou na moři náhodou jelikož všichni byli nalodění a přespávali na lodi ,aby mohli ráno vyplout. Jenže posádka byla přes noc venku a jeden malý hoch v nerozvážnosti povolil lano a nic neřekl a tak se všichni ocitli na širém moři aniž tušili jak a pak ztroskotali na ostrově. Po té co jsou na ostrově už je to docela podobné knize aspoň z části. Vznikají mezi nima rozepře až se nakonec rozdělí. V knize není žádný trosečník s nima na ostrově a ani tam nepřijedou piráti pro zlato jako V seriálu. Piráti tam sice přijedou ,ale spíš jsou tam vysazeni. V románu se to celé odehrává na ostrově mimo začátku ,kdy plují sami na lodi. I tak je seriál pěkný hlavně jeho druhá polovina ,škoda že už se taková díla dnes netočí. (27.12.2008)

Jasně, všichni jsme to jako děti milovali, seriál a hlavně písničku. Ale přiznejte se, kdo z vás si to pustil jako dospělej. No, velké zklamání. Mizerné herecké výkony, naprosto dementní dialogy, zkratkovitý děj atd. Uznávám, že velký podíl na tomhle dojmu má katastrofální dabing pro dvd, ty lidi by měli zavřít, ale jinou verzi jsem nenašla. Poučení zní, nikdy si nepouštěj věci, cos milovala jako děcko. Zajímavý (a vtipný) je, že jediná scéna, která mi při opětovném sledování přišla důverně známá bylo to bičování. (11.09.2019)

Pustil jsem si tenhle seriál z nostalgie po více než 25. letech. DVD verze z roku 2008 má tak otřesný dabing jaký jsem nezažil ani u VHS rychlodabingu porna, Ten dabing snad dělali pacienti ústavu s downovým syndromem v rámci odpolední terapie. Výkony herců a debilní dialogy, jsem nejspíš jako malé děcko nevnímal :D Nejlepší na celém seriálu je asi jen ta hudba... (07.10.2015)

Převod syžetově i kompozičně průzračných Verneových próz do filmové podoby se zdá být snadnou záležitostí. Je to však zdání, které je současně fatamorgánou svůdně vnějškového pohledu. Dnes již nepřehledná filmografie rozsáhlého Verneova díla je však ve své až lehce většinové části svědectvím pravého opaku. Snaha o doslovnou deskripci právě tak jako úsilí o křečovitou modernizaci či posluchačsky nebo divácky vděčná "vylepšení" jakoby již nemoderních látek a nostalgizujících témat končí až příliš často v křečích povrchnosti a neumětelství. Dětský divák je schůdný jen pro některé tvůrce; jiní, neméně početní, se ho naopak - často oprávněně - obávají. Je totiž divákem věcně a spontánně bezprostředním, nezřídka krutým a nemilosrdným. Vedle moderních českých verneovek druhé poloviny minulého století (NA KOMETĚ, OCELOVÉ MĚSTO) se však čas od času podaří i zde látku poeticky a romanticky dětskou dostat v nezkreslené podobě s úspěchem na pomyslné stříbrné plátno. Koprodukční seriál hned čtyř národních kinematografií-televizí ústrojnými a až překvapivě úspěšnými zásahy do verneovského příběhu dociluje potřebného napětí, nezbytné přesvědčivosti a strhujícího, opravdu napínavého účinku. Účinku, který nepůsobí jen na děti, ale i na velmi podstatnou část dospělé, kdysi rovněž bez rozdílu dětské populace obou pohlaví. Po třiceti letech přes mizernou editorskou "nosičskou" práci FILMÁKU dostává možnost přesvědčit se o nadčasovosti tohoto koprodukčního, ale svou podstatou jasně francouzského počinu s průrazným pohledem do anglosaské identity (srovnatelné zhruba s česko-německým vztahem) další část divácké veřejnosti, které kdysi její vysílání ušlo nebo se vytratilo z paměti nebo která mezitím stačila vyrůst. Jisté je jedno: ani jedna, ani druhá část vděčných diváků nebude v ničem oslyšena. (07.08.2009)