Bol raz jeden kráľ...

Já, jakožto člověk vyrůstající na Pokémonech a jim podobných záležitostech, na tyhle klasické české pohádky moc nejsem. Abych byl ještě přesnější - vůbec nejsem. Navíc to dnes, v době nejmodernějších technologií a triků působí více než směšně. Věřím, že kdybych se narodil o 50 let dříve, tak tuhle pohádku chápu a hodnotím zcela jinak. Stojím si však za tím, že tahle pohádka je hodnocena, tak jak je hlavně proto, že je tu spousta pamětníků. Opravdu nevěřím, že má v sobě nějakou vyjímečnou kvalitu. Ač si ve filmu zahráli oblíbenci české kinematografie dob minulých Werich a Burian, bohužel musím hodnotit, tak jak hodnotím. Odpad, to není jen proto, že jsem se jedné scénce s výše zmíněnými zasmál. Jinak to byla prosto prostá nuda.* (15.11.2011)

Jan Werich a Vlasta Burian v dokonalé souhře dvou hereckých mistrů, kteří pod režijní taktovkou Bořivoje Zemana a s pomocí dalších skvělých hereckých osobností, vytvořili nadčasovou pohádku s prvky fantasy, která přežila už několik dekád. Tehdy mladičká Milena Dvorská, charismatický Vladimír Ráž, trojice vykoukaných princů, kouzelná babička (její scéna s Burianem chytá za srdce), ale i nekonečný dalekohled, lívanec pro celé království či duchařská scéna, zakončená slavnou Burianovou hláškou (Tajtrlík). Je tady prostě spousta báječných postav, scén i trvanlivých pravd. Film, který tehdy v československých kinech navštívilo 6 milionů (!!) diváků. Společně s Čerty nejsou žerty a Císařův pekař/Pekařův císař, moje nejoblíbenější česká pohádková komedie a neochvějná vánoční jistota. (28.09.2021)

Líbezná pohádka krásné české spisovatelky povyšující syrový text folkórního sběru na nedosažitelný svět nádherně nedosažitelného idylického snu života v štěstí, lásce a vzájemné úctě byl vynikajícími scénáristy úspěšně "zwerichován". Ke spisovatelčině idyle tak přibyla kultivovaná rozvernost i hluboká, neokázalá něžnost Osvobozených v dialozích filmu. Burianův výkon je nutno poměřovat jednak věkem, jednak perzekucí StB, jíž se mu protiprávně dostalo na základě křivého obvinění z údajné kolaborace s Němci v druhé polovině čtyřicátých let. I tak je výborný, byť ne vynikající. Objevem filmu se určitě stala tehdy zvláště mladičká Milena Dvorská, slzy do očí stále vhání legendární Terezie Brzková, úsměv až bujarý chechtot vyvolává skromný král Já I., který je vlastně docela milým chlapíkem ve všech těch pošetilostech a na sympatiích získává ještě víc poté, co je rázně usměrněn vdovou Marie Glázrové. Budovatelský kontext zločinných padesátých let zůstává po zásluze zapomenut, svěžest a něžná líbeznost mládí, vložené do filmu levicí předminulého i minulého století, zůstávají a jistě budou těšit další a další generace. Vždyť režisérem tohoto skvostu stíbrného plátna je další, již bohužel také zvěčnělý velikán českého filmu Bořivoj Zeman. (27.08.2007)

Ůžasná česká pohádka s ještě Úžasnějším panem Werichem, byl to opravdu pan herec, vždy si jeho postavy vychutnávám a bavím se u nich. Další skvělá věc na této pohádce je jedinečné spojení Wericha s Burianem, které jsem viděl jenom a vždy jen radost se na něj podívat. Myslím, že tenhle kousek je snad i nutnost vidět. Za mě 95% (26.12.2010)

Odjakživa jsem nesnášel kulisové záležitosti, dvojnásob pokud šlo o pohádku. Proto u mě vždycky vítězila slovenská "Soľ nad zlato". Veškeré magično solného prokletí je nahrazeno směšnou úřední konfiskací a celé to má šedivý civilní podtón, i když nadpřirozena je tady více, než ve zbylých pohádkách Bořivoje Zemana dohromady. Díky Werichovi a Burianovi si určitě zaslouží víc, ale jako pohádka na mě zkrátka nikdy moc nefungovala. (13.09.2005)