Dom milosrdných sestier

Líbila se mi tam atmosféra a hlavně zápletka kolem "žertíku." Samotné vraždy jsou totiž dost chabé a vraha ani 99% filmu nevidíme. Herečky ale nejsou úplně špatné a jak jsem už psal, ze začátku to mělo fakt docela grády. Na konci mě zase bavila ta halucinogenní scéna a konečné odhalení vraha ( i když se asi uměl teleportovat a hodně rychle převlíkat). Škoda té monotónnosti vražd. (27.10.2010)

Slasher se vším všudy, jak je u tohoto žánru zvykem. Škoda jen, že mordy byly slabé a gore nedotažené do patřičné úrovně, jak by se u takovéhoto druhu filmu patřilo. Vražedná zbraň byla nevšední - výletní hůlka - a to by se slušelo na pořádný masakr. Hudbu dělal klasik Re-animátorské trilogie - Richard Band. (03.12.2016)

Poviem to hneď na rovinu ako som sa zoznámil z tými mladými pipkami,keby ich nezabil vrah asi by som to musel urobiť ja.Príbeh nie je výnimočný,takýchto podobne ladených filmov je veľa.Originalita vôbec žiadna.Vraždy asi dve boli slušné ale ostatné boli mimo záber a z gore efektami sa tiež šetrilo. Veľmi nezmyselné spracovanie.Jeden z veľmi slabých slasherov,lebo ani tá koncová pointa ma neuspokojila. (29.12.2014)

Nepříliš dobrý horor. Dialogy občas šustí papírem a většina holek neumí moc hrát. Když se pak rozjede finální večírek, je film občas vtipný... ale spíš ne záměrně. Dá se na to koukat, ale i v rámci starších hororů průměr. Trochu strašidelné to začne být až v posledních minutách. (5/10) (17.04.2022)

Ide o pohodový campus slasher a la 80. roky, ktorý evokuje nostalgickú spomienku na študentské časy a ovplýva trochu smutnou atmosférou absolventského večierku. Pop-rocková kapela, strieborná disco guľa, parket vedľa bazéna a v ňom plávajúca mŕtvola pani správcovej. V príbehu dominujú ženské postavy, tempo graduje iba pozvoľna, ale dej je premyslený a prakticky bez logických prešľapov. V tejto spanilej dámskej jazde sú obete (krásne študentky, rôzne typy) aj bodycount vopred dané, no agresor je neznámy (a tak to zostane aj keď film skončí). Práve mysteriózny opar, ktorý zahaľuje sériového vraha, príbehu najviac pomáha. Navyše, zabiják má svoj špecifický prejav, modus operandi, grif aj nástroj, skrátka niečo, čím sa dokáže odlíšiť. Aj vďaka tomu je Dom milosrdných sestier zapamätateľný slasher. V zobrazení násilia je spočiatku úzkostlivý a opatrný, ale s pribúdajúcimi minútami odkrýva čoraz viac. A na záver, ako čerešničku na tortu, pridá odvážnu gore scénu. A hoci som sa s podobným úkazom stretol v slasheri Curtains (vznikol tiež v roku 1983), film vo mne zanechal veľmi dobrý dojem. (17.12.2010)