Červený drak

Rattner nemá gule, aby sa pustil do experimentu alá Ridely Scott a ostáva na svojom piesočku servírovať rutinnú kriminálku sosajúcu popularitu zo svojho predchodcu. Už samotný fakt, že sa vo filme objaví Hannibal Lecter mu dáva navrch nejaké to promile fanúšikov. Navyše ak ide o podstivo odvedenú prácu (a to Red Dragon je), tak môžem s kľudom povedať, že aj cez svoje barbarské kopírovanie, je tento prequel lepší ako Hannibal. Najlepšie nemať žiadne očakávania. (10.07.2006)

Ratner měl k dispozici ingredience potřebné k natočení výborného thrilleru, včetně víc než solidního scénáře i výtečných herců, ale jeho k uzoufání sterilní a nudná filmařina (všimněte si nekonečného počtu záběrů libivolného herce uprostřed obrazu mluvícího přímo na kameru) není schopná dodat potřebnou atmosféru a napětí. Takhle jsme skončili u lehounkého nadprůměru. (07.10.2018)

Lectora jako postavu jsem si celkem oblíbil a kdyby měla série s Anthonym Hopkinsem ještě o díl víc, nezlobil bych se. Viděl jsem i dvě řady Hannibala Mikkelsena (k třetí nemám odvahu vzhledem k ukončení seriálu) a díky tomu jsem poměrně dobře orientoval ohledně postavy Willa Grahama, dokonce bych i řekl, že mi tenhle díl sedl více než legendární Mlčení jehňátek (jehož další sequel dle mého pořád může vzniknout). Poctivá detektivka s odpudivým Fiennesem od které dostanete přesně to co čekáte, což v kontextu všemožných odpadových kriminálek není málo. (03.03.2019)

Príjemné nostalgické zaspomínanie si na 'The Silence of the Lambs' (stolička, sklenené sklo, spoločné pátranie), od ktorých sa Ridley tak neslávne odklonil. Pátranie a honba za "škriatkom" je perfektne nenudivo vykonštruovaná, zvraty v deji (s Hoffmanom a záver) ma tiež milo prekvapili. Brett ukázal, že sa vie chopiť aj serióznejšieho filmu a spracovať ho na úrovni. 80%. (04.03.2007)

(60%) ČERVENÝ DRAK je prequelem k filmovým počinům Mlčení Jehňátek (1991) a Hannibal (2001), takže je dějem oba filmy předchází. Co se týče mého oblíbeného Hannibala Lectora, tak zde hraje spíše druhé housle, nemá tu hlavní roli jako v Hannibalovi z r.2001, ale nevadí. V každé scéně ho určitě potěší vidět. Zde teda už není tak děsivý jako před tím, ale to jeho pravé kouzlo osobnosti naštěstí nevyprchalo. Hlavním šílencem je zde někdo jiný, hraje ho Ralph Fiennes (kterého mám především v oblibě jako Voldemorta z H.Pottera nebo šéfa M z posledních 2 Bondovek). Musím uznat, že mě zde postava Fiennese bavila, ale potenciál k jeho charakteru a nějakého hlubšího poznání zde byl dost nevyužitý. Hlavním vyšetřovatelem a hrdinou snímku je Edwart Norton, který zde určitě sehrál slušný výkon, ale nic, na co bych dlouho vzpomínal. Celkově má tento počin jinou atmosféru než bývá u ságy Lectora zvykem. Rozhodně to má nádech poutavého thrilleru, kterému jistě dopomáhá solidní soundtrack od Dannyho Elfmana, ale to je asi tak celé. Nějaká ta brutalita atd – to je zde umírněno na minimum. Což by nevadilo, ale samotně viděné vraždy tu moc nejsou. Chvílemi je to dost zdlouhavé a finále mě už tolik nepohltilo. Stejně tak celá ta dějová linie se slepou ženou je podle mě zbytečná. Výrazné zápory zde nejsou, jen bych z toho žádnou pecku, kterou bych mohl vidět opakovaně, nedělal. Na 1 shlédnutí je to ideální, nic víc. S přehledem nejslabší Hannibalův film. (06.08.2019)