Scars of the Past
Réžia:
Václav KrškaScenár:
Oldřich DaněkKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Jan F. FischerHrajú:
Karel Höger, Dana Medřická, Jarmila Smejkalová, Alena Kreuzmannová, Bedřich Vrbský, Svatopluk Matyáš, Jaromír Spal, František Kreuzmann st. (viac)Obsahy(1)
Závodní inženýr Štěrba havaruje na motorce. Lékaři bojují na operačním sále o jeho život, spolupracovníci z Dolu Žofie očekávají s napětím zprávu. Děj se vrací zpět. Před třemi dny přišel za Štěrbou mladý inženýr Vochoč s návrhem na využití zdrojů ze stařin, ale Štěrba to odmítl jako nesmysl. Cítí se sám, žena ho podvádí, oddanou platonickou lásku písařky Vilmy nevidí a dává proto přednost alkoholu. Chová se arogantně a nedokáže své názory vhodně obhájit. Vochoč se přes zákaz rozhodne s několika horníky plán realizovat a fárá do dolu s nimi. Štěrbu navštíví jeho bývalý učitel Hron. Po dlouhé době může osamělý Štěrba s někým upřímně hovořit. Byl kdysi podobně nadšený jako Vochoč a i jeho plán byl podobný. Ve stařinách však došlo k neštěstí, při němž zahynul člověk. Štěrba byl podmíněně odsouzen, vyloučen ze strany a přeložen. Přesto podával nové návrhy. Nikdo mu už však nevěřil, začal pít a odcizil se manželce. Nechce proto, aby si Vochoč také zničil život. Na dole dojde k závalu. Štěrba neohrožené řídí záchranné práce. Chce zastavit horlivého havíře Palivce, aby neštěstí nehlásil, a s motorkou havaruje. Teď už není sám a všichni s ulehčením přijmou Vilminu zprávu, že jejich závodní inženýr bude žít. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (48)
Tentokrát se moc tlačí na pilu a Karel Höger nebývale přehrává, což jsem u něj snad ještě nikdy neviděl (řve, kulí oči, zběsile se chytá nábytku). Všemu jakžtakž napomáhají skvěle nasvícené interiéry a pár slušných záběrů, ale celkově mě to nijak nevzalo ani s ohledem na historii filmu. "Kam jdeš?" "CHLASTAT !!!" ()
Překvapivě dobrý film své doby. I když konec padesátých let byl již v naší kinematografii přelomový, začaly se rodit nové a hodnotné věci, takže zas takové překvapení to není. Pár věcí by se tomu dalo vytknout - například to, že hlavním hrdinou je alkoholik, neustále se mluví o alkoholismu a Karel Höger kontinuálně třímá v ruce sklenici/flašku, ale přitom se prakticky celou dobu chová jako rozumně uvažující a střízlivý muž. Kromě jako vždy výborné Dany Medřické bych zdůraznil i Jarmilu Smejkalovou, které je škoda, protože tohle byla jedna z jejích posledních velkých rolí. ()
Jak strašně se v dřívějších filmech kouřilo ... Karel Höger i Dana Medřická hrají skvěle, ale celkově mě film příliš nebavil. Tomu, že byli lidé zaníceni pro plnění pětiletky a dolování stařin, moc nevěřím, bylo krátce po měnové reformě. V té době už lidé prokoukli, co jsou komunisté zač a že je od nich nic dobrého nečeká. ()
(2x) Teskná Dáňa, tklivá Fischerova hudba, Höger v "jiné" roli, neskutečně nefilmová romance Matyáše bez výrazu a povadlé Smejkalové... (ta po své melancholičce Kláře v roce 49. ztratila dobrou kariéru nadobro). A k tomu všemu to drama na šachtě a pravidelné srážky s byrokratickým systém. Škoda, že vlivem takových filmů ztrácí na kráse i klasický hollywoodský Pittsburgh. ()
"Tady jde o to, jestli člověk, která jednou klopýtl, má právo se ještě o něco snažit…“ Škoda toho pomalého rozjezdu, kdy člověk musí mj. poslouchat žvásty stranického tajemníka ("hlavním cílem je ruda, ruda a zase ruda…Pro rudu nesmíme zapomínat na člověka....Ruda zase slouží člověku...Dostatek rudy je taky péče o člověka.") Silnější psychologie a pointy se tak divák dočká až skoro po hodině, kdy se dozvídáme, co se inženýrovi Štěrbovi stalo před deseti roky. Karel Höger tu svoji postavu člověka, kterému jedna nešťastná událost zničila jinak slibně rozjetou kariéru a on už to celé nezvládá jinak, než že je "pořád opilý", hraje opravdu velmi věrohodně. Jako vždy zaujme i Dana Medřická, která svým výrazem umí hezky vyjádřit hloubku jejího platonicky vztah k nešťastnému Štěrbovi. Kromě toho všeho jsem se neubránil trpkému pousmání nad tím, že už koncem 50 let měli filmaři odvahu ukázat, jak absurdní může někdy být fungování byrokratického aparátu ("My jsme tady jenom úředníci.., To si musíte vyřídit v terénu... Postoupili jsme to komisi, zatím se nevyjádřili..." ). Celkově rozhodně moc dobrý snímek, škoda že mu v tom úvodu něco přebývá... ()
Galéria (3)
Zaujímavosti (6)
- Natáčení filmu probíhalo v Příbrami. (SONY_)
- Zde jsou lvi (Hic sunt leones) je latinský termín, který se používá při objevování neznámého území, které doposud nebylo zmapováno ani zdokumentováno. (sator)
- V roce 1959 proběhl v Banské Bystrici I. festival československého filmu. Původně to měla být přehlídka domácích úspěchů, ale náhlá změna politické situace si místo toho vyžádala kritiku. Krátce před uspořádáním festivalu totiž Sověti prohlásili, že právě úspěšně završili budování socialismu. Ústřední výbor KSČ chtěl hned udělat totéž, ale k tomu se nehodilo uvádět společensko-kritické filmy. Nejvíc byly zkritizovány filmy Tři přání (1958), Zde jsou lvi a Hvězda jede na jih (1958). Zakázány byly ale také filmy Škola otců (1957), Velká samota (1959), Zářijové noci (1957), Štěňata (1957) a Konec jasnovidce (1957). Tvůrci si buď vysloužili několikaletý zákaz filmové práce, anebo svůj prohřešek museli odčinit natočením "pozitivnějších" filmů. Zakázané filmy byly do kin uváděny až po XII. sjezdu KSČ v roce 1962, na němž byli umělci opět vyzváni k "hledání nových cest a tvůrčích postupů". (Stegman)
Reklama