Zde jsou lvi

"Tady jde o to, jestli člověk, která jednou klopýtl, má právo se ještě o něco snažit…“ Škoda toho pomalého rozjezdu, kdy člověk musí mj. poslouchat žvásty stranického tajemníka ("hlavním cílem je ruda, ruda a zase ruda…Pro rudu nesmíme zapomínat na člověka....Ruda zase slouží člověku...Dostatek rudy je taky péče o člověka.") Silnější psychologie a pointy se tak divák dočká až skoro po hodině, kdy se dozvídáme, co se inženýrovi Štěrbovi stalo před deseti roky. Karel Höger tu svoji postavu člověka, kterému jedna nešťastná událost zničila jinak slibně rozjetou kariéru a on už to celé nezvládá jinak, než že je "pořád opilý", hraje opravdu velmi věrohodně. Jako vždy zaujme i Dana Medřická, která svým výrazem umí hezky vyjádřit hloubku jejího platonicky vztah k nešťastnému Štěrbovi. Kromě toho všeho jsem se neubránil trpkému pousmání nad tím, že už koncem 50 let měli filmaři odvahu ukázat, jak absurdní může někdy být fungování byrokratického aparátu ("My jsme tady jenom úředníci.., To si musíte vyřídit v terénu... Postoupili jsme to komisi, zatím se nevyjádřili..." ). Celkově rozhodně moc dobrý snímek, škoda že mu v tom úvodu něco přebývá... (05.12.2021)

Zde jsou lvi, no typico... teda zase pardon, ja sa ospravedlnujem a som chcel napisat div sa svete takemu nazvu ....a doprdele no odkial to len pochadza ..... jasne, kurva Imperium Romanum, sak vsetky cesty idu do Rima ... teda konkretne aby som sa vynadril tak tamto slovnym spojenim "zde jsou lvi" oznacovali obyvatelia Starovekeho Rima miesta, o ktorych nic nevedeli a nepoznali ich ........ No a ked som uz napisal ze vsetky cesty idu do Rima, tak rimske su i tie cestoviny v tvare musliciek.... jo, i tie vynasli Rimania. Kazdopadne ku koncu 50. rokov uz budovatelske filmy sa prestavali tocit a zacala sa kvalita presadzovat. krska ako reziser mi moc nesmakuje, rezisersky je to len rutina .... preto aj moje hodnotenie len ako zrucne natocena rutina : 65 % (25.01.2020)

Film, který se stává výjimečným především v rámci tvůrčího zaměření režiséra Václava Kršky, který upřednostňoval spíše básnivé šrámkovské jitření dospívajícího mládí, a najednou před diváky postavil individuální drama notorického alkoholika. Je jasné, že něco takového soudruhy konsternovalo a netrvalo dlouho, aby byl snímek podroben tvrdé kritice, která prakticky znemožnila jeho další promítání. Minimalisticky pojatý výkon sugestivního Karla Högera v roli, která vyžadovala zvlášť koncentrovaný herecký přístup a civilní tvář, se ocitá v přímém kontrastu k některým předchozím postavám Högerových národních velikánů, a dává šířeji vyniknout hloubce charakteru titulního hrdiny. Atmosféra vyhnaná na ostří nože, nebezpečně se přibližující dno lahve a ve vzduchu silné erotické pnutí, ztvárněné na jedné straně divokou Medřickou a na druhé zrající Smejkalovou. Kudy ven? Film, který měl všechny předpoklady pro to zaujmout i v zahraničí. Násilné umlčení, bezprostředně následující po osudovém banskobystrickém koncilu mocných, pouze zvýrazňuje nezpochybnitelnou nadčasovou hodnotu tohoto Krškova filmového díla. Je šokující, otevřenou kritikou společnosti, s kterou si na sklonku padesátých let nebylo radno zahrávat. (11.03.2012)

Film mne zpočátku vylekal svou "pětiletkovou" schematičností, dost dlouho mit rvalo, než jsem přivykl. Pak mi začlo docházet, že se tu dívám na zajímavý film, lepšilo se to, a nakonec jsem už byl nadšenej. Karel Hoger se tu jako obvykle ponořil do hloubi duše svého hrdiny. Začínám ho čím dál víc obdivovat. A to nemluvím o Medřické, která se ve filmu jen tak "vochomejtá" kolem Hogera, a přitom je hlavní postavou. Atmosféra proložená kořalkou, kafem a cigárama. Dále též perfektní sonda a kritika socialistického přístupu k člověku i práci, z doby, kdy už se kritizovat i trochu mohlo....90% (20.02.2012)

Zo začiatku som točil hlavou, ale nakoniec som bol veľmi milo prekvapený. Od úvodu som sa pýtal ako z tohto alkoholického hrdinu spravia správneho proletára, aby film zodpovedal dobovému a umeleckému kánonu socialistického realizmu. A urobili to výborne. Úvodný obraz havárie vás zavedie na falošnú stopu, celý čas veríte svojmu predpokladu, ale záverečné okolnosti všetko prevrátia. Film je dobrý hlavne kvôli výbornému scenáru, ktorý umne dávkuje informácie, prináša nové odhalenia a teda buduje solídne napätie. Celkovo je film na domáce pomery dobre vymyslený a vyrozprávaný a drží sa skôr hollywoodskej tradície "no problem no drama", keď ste až do posledného záberu v napätom očakávaní, aká bude nakoniec pointa. Samozrejme, že happy end. Tragický koniec by bol pre tento socialistický nihilizmus posledným klincom do rakvy. Film mi miestami pripomínal noirovky - rozorvaný antihrdina alkoholik, spriahnuté okolie, famme fatal. Rovnako aj štylistické spracovanie (krivé kompozície, ostré tiene, hra zo svetlom, exaltované herectvo) mi pripomínalo dokonca prednoirovskú inšpiráciu a to nemecký expresionizmus. Dalo by sa povedať, že film je až uvedomelý a tvorivo pracuje s klišé socrealizmu a perfektne kľučkuje medzi jeho tézami. Hlášky na potentátov zatínajú do živého ale aj to sa dá chápať ako súčasť triedneho boja a hlavný hrdina je nakoniec chudáčik úderník-zlepšovateľ, ktorý robí všetko len pre lepšiu ťažbu rudy (aj keď sa na začiatku javí ako obyčajný alkoholik nihilista zo zlým kádrovým posudkom). Vtedajším ideológom sa to však asi nepozdávalo a ako náhle tvorcovia produkovali niečo inteligentnejšie ako Zítra se bude tančit všude, tak to museli poriadne ztrhať. (07.01.2013)