Zvijezda putuje na jug
Obsahy(1)
Velký pražský orchestr odjíždí vlakem na hudební festival do Jugoslávie. Pouze zpěvačka Soňa Klánová odjezd zmeškala. V aeroliniích se jí podařilo koupit letenku do Bělehradu od paní Navrátilové, které se cesta nehodila. Dirigent orchestru si mezitím zoufal. Na hranicích telefonoval do Prahy a když se dozvěděl, že Soňa odjela z domova taxíkem, domníval se, že je dožene po silnici. Improvizovaným koncertem pro celníky a cestující zdržel orchestr odjezd vlaku. Soňa pochopitelně nedorazila a navíc nestačili včas dojet do Splitu, kde jim ujela loď a museli použít jinou. Soňu z letiště omylem odvezl řidič Drago, který čekal na paní Navrátilovou. Po vysvětlení situace se rozhodl odvézt hezkou zpěvačku až k moři. Ještě několikrát se orchestr a zpěvačka na cestě minuly, aby se nakonec všichni šťastně setkali a zahájili festival slavnostním průvodem. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (23)
Dle mého názoru druhý nejhorší film Oldřicha Lipského. Ze snímku lze jasně vyčíst, že scénář nebyl z nejkvalitnějších a celý příběh je založen na celkem jednoduché zápletce. Ikdyž byl film obsazen velmi kvalitními herci, výsledek je bohužel nevýrazný a bez nápadu. Navíc koprodukce s tehdejší Jugoslávií filmu spíše uškodila. Osobně dávám jednu hvězdu pouze za herecké výkony pánů Miloše Kopeckého, Rudolfa Hrušínského, Lubomíra Lipského, Josefa Hlinovaze a Vladimíra Menšíka. ()
Po všech stránkách tak šílený průser, až z toho má člověk takovou tu sadistickou radost (podobný typ zážitku očekávám od Podskalského Revue na zakázku). Film který vznikl jako podpora družby a turismu mezi Jugoslávií a Prahou, takže se celý odehrává v ikonických oblastech obou destinací, plných srdnatých a ochotných místních. V určitých bodech buduje tu skvělou optimistickou atmosféru internacionalismu a otevřenosti budovatelských filmů, kterou se maskoval tehdejší útlak a útlum (akorát se zde nevyskytuje jakýkoli antagonista). Na letišti vedle sebe stojí Francouzi, Rusové, Arabové i černoši, z turistických autobusů ve Splitu se ozývá "It is beautiful, darling." a společnou řečí mezi lidmi a přísnými celníky je veselé hudební číslo. V tomhle čtení tomu jdu ale hodně naproti, protože jinak je to naprosto nekoherentní zmatek s neschopností vyjádřit se o kom nebo o čem vlastně ten film je. Nemluvě o tom, že se zde přechází mezi několika podzápletkami i styly vyprávění v naprosto neexistující dramaturgii a příšernýma, příšernýma písničkama. PS: Bonusové body za to, že mladá (sic!) Zázvorková zde vypadá a hraje jako Klinger z Mashe a mladý Kopecký (sic!) je naprostý John Torturro své doby. ()
Sice hodne naivni a kycovity koprodukcni snimek, kde spousta hercu prehrava. Pusobi to i jako reklama na letni katalog Cedoku, presto se mi tato prazdninova tour orchestru do Jugoslavie libila a clovek si u filmu odpocine. Par zajimavych postav a vtipnych situaci, ktere si myslim, nikoho nemohou urazit. ()
Veselá komedie jakoby svým vyzněním a atmosférou chtěla navázat na starší snímek ´Hudba z Marsu.´ Ohromný orchestr jedoucí na vystoupení do Jugoslávie zažije perné chvilky, když si jejich zpěvačka splete nádraží, čímž nestihne vlak. Veselý film plný humoru a písniček obsahující i skrytou agitku, ale to vlivem doby vzniku nijak nepřekvapí. Příběh zpěvačky snažící se za každou cenu po vlastní ose dostat k hudebníkům připomíná obdobný námět filmu pro mládež ´Tři od moře´ (1979), kde se takto po vlastní ose snažili dostat ke svému oddílu tři pionýři, taktéž po nečekaném odjezdu vlaku. K vidění je plejáda herců své doby, avšak bohužel se stalo, že byl snímek kvůli politicky nepohodlné Jugoslávii zakázán. Není však tak hrozný jak vypadá. Jedná se o zábavný film své doby a i přes své určité nezmary umí i dnes pobavit. ()
Tyhle filmy jsou všechny na jedno brdo. Ale záběry jsou hezké, tedy jen některé, a občas je to i legrace. Hudba nestála za nic, ani písničky se mi nelíbily. Jugoslávsky neumím, ergo mi některé dialogy naprosto unikly. Takže plus za kameru a toho malého chytrolína a to je vše. Ale to nedá dohromady ani těch pomyslných 20%. ()
Zaujímavosti (3)
- Prezident Novotný o filmu prohlásil, že je to kosmopolitní produkt revizionistických vlivů, spoluautor scénáře Škutina zase řekl o prezidentovi, že je vůl, a za to šel na 10 měsíců sedět. (raininface)
- Film byl uveden na festivalu v Banské Bystrici v roce 1959, hned na to byl ale zakázán. Důvodem byl jednak fakt, že na něm spolupracovali jugoslávští umělci, a jednak zde byla Jugoslávie zobrazena idylicky. Poté, co jugoslávský vůdce Josip Broz Tito otevřeně kritizoval Sovětský svaz za invazi do Maďarska, bylo totiž ve východním bloku cokoli spojené s Jugoslávií naprosto nepřijatelné. Film byl tak uveden do kin až v roce 1964, když se politické poměry uvolnily. (Stegman)
Reklama